Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
IX
BM zbytek totižto neobsahuje v sobě žádné jiné pfehlásky i z u kromě
mezi, které se v ném s instrumentalem tiem objevuje dvakrát a sice ve v. 22
a 206. Maje kromě toho z ostatnich archaismů jeho zvláště vieru jóti na
mysli, neváhám aspoň originalu jeho, dokáže-li ho kdo býti přepisem, polo-
žiti do druhé polovice XIII století. Idiotismus právé vytéeny z verse 91
totižto pokládati sluší za prastarý a v češtině tak řídký, že sem ho nenašel
v žádné z ostatních památek staré češtiny, ačkoli po něm ode dávna pátrám,
jelikož odpovídající mu starobulharský věra jetí již P. J. Šafařík *) přijal mezi
důkazy posledního mínění svého o glagolici proti cyrillici. Jak řídkým je
týž idiotismus u nás, to vysvitá tuším i odtud dosti jasně, že mu mezi
jinými ani vydavatelé Výboru (I, 152, 32) nerozuměli, nahradivše jej tímto:
vieru jmieti. Ten se vyskytá sice též i ve zbytku, o kterém je právě řeč,
jmenovitě ve v. 98, ale neznamená věřiti než věrnost míti nebo věrnosti se
te$óti. Ostatně nejen v. 98 než i 102 chybně jsou vytištěny ve Výboře (153,
2 a 6) takto: neb juž nejmáš viery na nich, Protož mi tomu věř právě.
O chybě, spáchané ve prvém z těch veršů, svědčí dostatečně metrum, prvotné
psaní patřičného slova a kontext. Proti druhé pak srovnati třeba verš jí
obtiżeny s 91 a stím, co na str. XVIII pod č. 4 následuje o předložkách, aby
se výčitka její nepokládala za křivdu.
Ve zbytku JH nalezl sem jen dvě přehlásky ż z w a sice: zrádci za
zrádcu ve v. 273 a čilý za čulý ve 359. Tato je tuším už výše dosť objasněna,
pokud nám právě o ni jde. Prvou však ani já sám nepokládám za dosti
jistou, poněvadž pochybuji o tom, že by staří Čechové byli říkávali v nom.
jedn. i zrádec, jak bychom se snad domnívati mohli mezi jiným dle nom.
prorádce a skládce ve v. 1 a 2 BM. Spíše se podobá pravdě, že jsou to již patrné
doklady zkázy, kterou dual v češtině od nepaměti bráti počal a ve příčině
RK míním zevrubnéji vylíGiti. Tu jen to ještě připomínám, že by zbytek
týž obsahoval více prehlések i zu, kdy by nepatřil též do druhé polovice
XIII století než do počátku XIV se zbytkem Legendy o Jidáši, poněvadž ten
obnáší jen 172 verše, onen pak 493, z nichž ovšem jsou 164 kusé a jeden
je k nim přidán ze SV, jak už i ma str. VII zaznamenáno.
Zbytek B obsahuje již sedm přehlásek i z u, ale jen jedna z nich a sice
éiléji za Culeji ve v. 286 psána je správně, šest ostatních naproti tomu
vzniklo vyškrábaním litery u, zejmena: po strieléni ve v. 46, po králi v 97
а 122, po jeji ve 128, po sééi a reći ve 130 a 131. Pocházejí-li rasury ty,
jak se mně skutečně zdá, od též osoby, která psala celý zbytek B, nezbývá
nám nic jiného než pokládati zbytek ten za poněkud mladší od Legendy
o Jidáši. Aby o tom i jiní snadněji a jistěji souditi mohli, připomínám jim,
Ze i s pocátku Zaltáfe klementinského, jmenovité na str. 4 v f. 3, 7, 8, 17,
% Uber den Ursprung und die Heimath des Glagolitiamus. Prag 1858, II, 40. Slovinci
týž idiotismus stáhli v jedno slovo verjeti, jak sem to již 1862 r. v Časopise mus. na str. 340
zevrubněji vyložil, dokládaje se tam i jiných podobnych sloZenin, zejmena rus. gore-mykats,
a mir-volitb se srh. dan-gubiti.
