Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Il. k brziehu (—ad portum) 5, 7:
mésto, maje brzieh morský (= por-
tus); na brzeže benátském 5
(= portus), brzieh dobrý... od
toho brziehu (— portus) 123 a/4.
brezen, »., Martius: mésiece brzezna 64*
— Martio) brzezna neb marcie 19*
(— Martio.
*brici, m., id. Také byrci, dle neshod
textu latinského: ovoce jako jablka
bryczi 104, ovoce řečené byrczi, jinde
stojí bryczij 106*, těch brziczow já Mar-
kus byl sem pfinesl 106% hřebíčkóv
dosti, bryczow i vóné 107, ty jisté
brycze maji lepsie 107°, to ovoce, jesto
slove byrczi 114“ (latinský lex! obyčejně
birci).
břiemě, z/., onus: brzemena veliká 17* (one-
ra); klásti brzemena (— onerari) 17^ ad.
brich, », venter: na brziech udefi 45*
(Z in ventre), stáhnúce sobě brzychi
(= ve.trem) 69, mékkost v brziffe má
(— ventris) 20* а/а. V. bficho.
bficho, z/., venter: bodü sobé brzicha i
stehné 85* (— ventres); v. bfich.
*Bryus, m., nl, id.: feku, jesto slove
Bryus 79 (= Brius).
brzce, ade. velociter: velmi brzczie
(— velociter) 119; vztrhnü sé brzcze
(= subito) 52“ atd.
brzo, adv. celeriter: vSichni brzo vsta
nüce 62" (— celeriter), brzo se vztrhne
5 (— subito) velmi brzo (— quam ci-
cius) 67* a£d.
budto, adv., [vel]: jsû tak misterné při-
kryti, budto že by naň celý den dešč
šel, nemuož nic zmoknüti... (= sic
artificiose cumpositas, ut si tota die
pluat...) 41°; srovn. byti.
budüci, ad/., futurus: buduczy svícezením
40 (— futura), w buducziem Zivoté (— in
alia vita) 22*; c. byti.
buvol, byvol, 7. bubalus: jako buwolowe
119* (= bubali), buwoluow mnoho (/d.)
85% byvol v odvozeném byvolovy, a
v dokladu: srst má jakožto bywol 105.
buvolový, *byvolový, aa/., bubali: točíš
z bywolowich koží 42 (= bubalorum),
z koží buwolowych 81 (= bubalorum).
* buchyranus, m., 7d.: plâtna, jimZ vlasky
Hkaji bychiranus 113*, plátno jenž slove
buchyranus 117 (/a/. orig. bucharamus,
var. burchiramis a/p.).
205
Bukyan z. Unciam.
by z. bych.
bydlenie, z/., [habitatio]: dva brattí z Be-
nátek fbidleni (— incole) 5. |". bydleti.
bydleti, s. ;»2/., habitare: zZádnej (Zence)
bydleti nedadie 58^ (habitare); poctivé
bidlel velmi (vivebat) 88; jsü tu bidlely
(= manserunt) 75; po Zlabinách bidle 10*
(— habitant), pocestnéjée bidle (-= vi-
vunt) 37 afa. Srovn. bydlenie a bydliti.
bydliti, s. /mp/., immorari: donćvadż by
tu bidlil (— immorari) 76*; (místo), kde2
bydlichu 23*: bidliti... bidlyti (immo-
rari) 78, 78* a/a. Srovn. bydłenie a bvdlefi.
bydlo, n/., [habitatio]: jen réeni: aby do-
bré bidlo mé] 88 (— deliciose viveret)
bych, cj. /'ávodem avrist slovesa býti z. /.,
v Mill. kromě dokladu: jakož sč sfekli
bychu 52° jen spojkové; býcd sesilovdno
ve větách účelných v abych, ve očtách hy-
pothetickéch v kdybych.
l. Prostý kondicional nenie, co bich
mienil 117%, jakożto bi fekl 3,
kterak bichom mohli 71, a/d., často
kondicional po způsobu latinského
konjunktizu ve větách zdvisłych : kto
bi bil 8* (=csset), że by bil syn
8% že by bila najlepšie 6% (— esset),
až by papež zvolen byl 3 a/ď. ss.
I
= ut, častěji pak za pouhé by sil-
udjść aby: fiedk$ by prošel, by
neupadl.. (qui non...) 18, zdálo
sé nepodobné, by který člověk
mohl byti (— ut quisquam...) 89*;
abichom jinej vlasti popsali (ut)
47, chci abifite dobyli (— ut) 84°,
hledte, abiffte zbohatli 117, prosi,
aby učinili 6, radil jim, aby
došli (= ut) 6, odpuščenie, aby
sé vrátili ( — redeundi) 3* afd. ss.
Omyłem: aby fie bily dobyli ( = ad
debellandum) 85.
Ill. = si, take sesileno kdybych ale rr.
bychom chtéli... 27* (— si). abi
tam jiné nesli 111*, kdyby chtél
(tak; Písař pro následující ch- vy-
nechal koncové -ch), mohl bich 73
atd. Doklad ze se bude zdâti, by
bylo bielé vino 42° suad nejlépe
vyloïiti za latinismus. Srovne; bÿti
bylarguci 65 /alarskÿ ndzer.
byrci z. bryci.
