| [1] |
Il. k brziehu (—ad portum) 5, 7:
|
|---|
| [2] |
mésto, maje brzieh morský (= por-
|
|---|
| [3] |
tus); na brzeže benátském 5
|
|---|
| [4] |
(= portus), brzieh dobrý... od
|
|---|
| [5] |
toho brziehu (— portus) 123 a/4.
|
|---|
| [6] |
brezen, »., Martius: mésiece brzezna 64*
|
|---|
| [7] |
— Martio) brzezna neb marcie 19*
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
*brici, m., id. Také byrci, dle neshod
|
|---|
| [10] |
textu latinského: ovoce jako jablka
|
|---|
| [11] |
bryczi 104, ovoce řečené byrczi, jinde
|
|---|
| [12] |
stojí bryczij 106*, těch brziczow já Mar-
|
|---|
| [13] |
kus byl sem pfinesl 106% hřebíčkóv
|
|---|
| [14] |
dosti, bryczow i vóné 107, ty jisté
|
|---|
| [15] |
brycze maji lepsie 107°, to ovoce, jesto
|
|---|
| [16] |
slove byrczi 114“ (latinský lex! obyčejně
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
břiemě, z/., onus: brzemena veliká 17* (one-
|
|---|
| [19] |
ra); klásti brzemena (— onerari) 17^ ad.
|
|---|
| [20] |
brich, », venter: na brziech udefi 45*
|
|---|
| [21] |
(Z in ventre), stáhnúce sobě brzychi
|
|---|
| [22] |
(= ve.trem) 69, mékkost v brziffe má
|
|---|
| [23] |
(— ventris) 20* а/а. V. bficho.
|
|---|
| [24] |
bficho, z/., venter: bodü sobé brzicha i
|
|---|
| [25] |
stehné 85* (— ventres); v. bfich.
|
|---|
| [26] |
*Bryus, m., nl, id.: feku, jesto slove
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
brzce, ade. velociter: velmi brzczie
|
|---|
| [29] |
(— velociter) 119; vztrhnü sé brzcze
|
|---|
| [30] |
|
|---|
| [31] |
brzo, adv. celeriter: vSichni brzo vsta
|
|---|
| [32] |
nüce 62" (— celeriter), brzo se vztrhne
|
|---|
| [33] |
5 (— subito) velmi brzo (— quam ci-
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
budto, adv., [vel]: jsû tak misterné při-
|
|---|
| [36] |
kryti, budto že by naň celý den dešč
|
|---|
| [37] |
šel, nemuož nic zmoknüti... (= sic
|
|---|
| [38] |
artificiose cumpositas, ut si tota die
|
|---|
| [39] |
pluat...) 41°; srovn. byti.
|
|---|
| [40] |
budüci, ad/., futurus: buduczy svícezením
|
|---|
| [41] |
40 (— futura), w buducziem Zivoté (— in
|
|---|
| [42] |
|
|---|
| [43] |
buvol, byvol, 7. bubalus: jako buwolowe
|
|---|
| [44] |
119* (= bubali), buwoluow mnoho (/d.)
|
|---|
| [45] |
85% byvol v odvozeném byvolovy, a
|
|---|
| [46] |
v dokladu: srst má jakožto bywol 105.
|
|---|
| [47] |
buvolový, *byvolový, aa/., bubali: točíš
|
|---|
| [48] |
z bywolowich koží 42 (= bubalorum),
|
|---|
| [49] |
z koží buwolowych 81 (= bubalorum).
|
|---|
| [50] |
* buchyranus, m., 7d.: plâtna, jimZ vlasky
|
|---|
| [51] |
Hkaji bychiranus 113*, plátno jenž slove
|
|---|
| [52] |
buchyranus 117 (/a/. orig. bucharamus,
|
|---|
| [53] |
|
|---|
| [54] |
|
|---|
| [55] |
Bukyan z. Unciam.
|
|---|
| [56] |
by z. bych.
|
|---|
| [57] |
bydlenie, z/., [habitatio]: dva brattí z Be-
|
|---|
| [58] |
nátek fbidleni (— incole) 5. |". bydleti.
|
|---|
| [59] |
bydleti, s. ;»2/., habitare: zZádnej (Zence)
|
|---|
| [60] |
bydleti nedadie 58^ (habitare); poctivé
|
|---|
| [61] |
bidlel velmi (vivebat) 88; jsü tu bidlely
|
|---|
| [62] |
(= manserunt) 75; po Zlabinách bidle 10*
|
|---|
| [63] |
(— habitant), pocestnéjée bidle (-= vi-
|
|---|
| [64] |
vunt) 37 afa. Srovn. bydlenie a bydliti.
|
|---|
| [65] |
bydliti, s. /mp/., immorari: donćvadż by
|
|---|
| [66] |
tu bidlil (— immorari) 76*; (místo), kde2
|
|---|
| [67] |
bydlichu 23*: bidliti... bidlyti (immo-
|
|---|
| [68] |
rari) 78, 78* a/a. Srovn. bydłenie a bvdlefi.
|
|---|
| [69] |
bydlo, n/., [habitatio]: jen réeni: aby do-
|
|---|
| [70] |
bré bidlo mé] 88 (— deliciose viveret)
|
|---|
| [71] |
bych, cj. /'ávodem avrist slovesa býti z. /.,
|
|---|
| [72] |
v Mill. kromě dokladu: jakož sč sfekli
|
|---|
| [73] |
bychu 52° jen spojkové; býcd sesilovdno
|
|---|
| [74] |
ve větách účelných v abych, ve očtách hy-
|
|---|
| [75] |
|
|---|
| [76] |
l. Prostý kondicional nenie, co bich
|
|---|
| [77] |
mienil 117%, jakożto bi fekl 3,
|
|---|
| [78] |
kterak bichom mohli 71, a/d., často
|
|---|
| [79] |
kondicional po způsobu latinského
|
|---|
| [80] |
konjunktizu ve větách zdvisłych : kto
|
|---|
| [81] |
bi bil 8* (=csset), że by bil syn
|
|---|
| [82] |
8% že by bila najlepšie 6% (— esset),
|
|---|
| [83] |
až by papež zvolen byl 3 a/ď. ss.
|
|---|
| [84] |
|
|---|
| [85] |
= ut, častěji pak za pouhé by sil-
|
|---|
| [86] |
udjść aby: fiedk$ by prošel, by
|
|---|
| [87] |
neupadl.. (qui non...) 18, zdálo
|
|---|
| [88] |
sé nepodobné, by který člověk
|
|---|
| [89] |
mohl byti (— ut quisquam...) 89*;
|
|---|
| [90] |
abichom jinej vlasti popsali (ut)
|
|---|
| [91] |
47, chci abifite dobyli (— ut) 84°,
|
|---|
| [92] |
hledte, abiffte zbohatli 117, prosi,
|
|---|
| [93] |
aby učinili 6, radil jim, aby
|
|---|
| [94] |
došli (= ut) 6, odpuščenie, aby
|
|---|
| [95] |
sé vrátili ( — redeundi) 3* afd. ss.
|
|---|
| [96] |
Omyłem: aby fie bily dobyli ( = ad
|
|---|
| [97] |
|
|---|
| [98] |
Ill. = si, take sesileno kdybych ale rr.
|
|---|
| [99] |
bychom chtéli... 27* (— si). abi
|
|---|
| [100] |
tam jiné nesli 111*, kdyby chtél
|
|---|
| [101] |
(tak; Písař pro následující ch- vy-
|
|---|
| [102] |
nechal koncové -ch), mohl bich 73
|
|---|
| [103] |
atd. Doklad ze se bude zdâti, by
|
|---|
| [104] |
bylo bielé vino 42° suad nejlépe
|
|---|
| [105] |
vyloïiti za latinismus. Srovne; bÿti
|
|---|
| [106] |
bylarguci 65 /alarskÿ ndzer.
|
|---|
| [107] |
byrci z. bryci.
|
|---|
