Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
202
t* Baraboram, zr., id.: o Baraboram 4
(= Caracoram).
* Barach, m., ^c. id.: král jmenem Ba-
rach 5* (— Barach).
barevník, ». tinctor: barvy indich veliké
mnostvie, jehoZ požívají barewnyczi,
jesto rozliénü véc barvie 115 (— tincto-
res).
bargelat 46* s/ovo talarske.
*Barguj, »/., :d.: jesto slove + Barguij 4*,
o polích a orání Barguij... po trávní-
cích Barguij 46 (v lat. orig. stridd se
bargi — burgi -— barici).
barina, /cm., lacuna: barzyn neb jezer ne-
nie 125 (— lacuna).
*Barka, m. nv, zd.: král jenž slove
Barka.. mezi králem Barku 5 (= Barcha).
bárka, /. barca: (lod) má dvé barczie 100
(— barcha), na tisiece barek (— caruca?)
59 atd.
* Barkóv, adj., (regis Barcha): krále T bar-
kou zástup... královstvie Barkowo 5*
— Barcha).
barva, /. color.
I. Zátka sama: lazur tu modrú bar-
wu 49.
II. céarvent: rozliètné barwij 17°, bar-
wy jsû bielé 120°, Zlutej barwy 21*
«= color).
Jednou chybně m. bavlna, z. /.
barviti, ©. śsp/:, colorare: (barevnici, jesto
kazdû) vèc barwije 115 (= tinctores);
neobratnÿm překladem: \v6v tak barwe-
nich 66 (— colorati).
* Basman, ur., id.: v království Bafman..
to královstvie]Bafman 104“, po království
Bafman 105 (— Basman).
*Bastia, /. zr. id.: (zemé) jesto slove
Baftia... Baftya jest vlaft 26^, vzdáli od
baftie 27, krile z baftie 27* (== Bascia).
bâti sé, =. imps, timere: bogiecze fie, Ze
by nemohli.. 8 (= metuentes), bogicze
fie, by... 7* (= metuentes); aby fie geho
každý bal 22 (= ut timeretur), kdeż gfu
fie króle nebaly 39 (= timere) a/d., ss.;
vždy s Gt.
*Batuj, ni, m, id. (král taterský) druhý
Tuj, tfeti Batuy 40* (= Batui).
bavlna, Tbarva, м. bombyx, bombicen:
bawlny dosti 28* (— bombicinis), kdeZto
jest bawlny ... 30 (74), mnostvie bawlnij
16°, bawlna... ta bawlna... f barwu
sbieraji 117 (bombex) ; a/d., ss.
bavlnny, ad/., bombicinis: platna bawlna
118 (= de bombicio), v bawinych rû-
ších 26“ atd.
bažant, m. phasianus: tu jsú bazantowe
48, 49; tři bazantij... bazantow 90 atd.
béd- v. bied-.
běh, m. I. fuga II. cursus. Obvyklá rčení :
na béh sé oddati, pravy béh.
I. zdvihnú sč na bieh 76 (= fugam
arripiunt); oddali sé na bieh (= sd.)
83*; ss.
Il. vrazili pravym biehem 83* (— cur-
su rapido); konají bieh cely den
(id.) 69 ala.
bóhaćka, /., ventris fluxus: biehaczku má,
że musi na chy&ku béZeti (— ventris
profluuia) 20*; biehaczka jeho popadne
(— ventris fluxum patiuntur) 19; snad
dialekticke.
bóhati, v. imp/., currere: chodie i biehage
26 (— currunt).
běl- z. biel-.
* Belor, mw., zo., id.: ta vlast slove Belor
28° (= Belor).
Benátčené, m., ug. Venetus: od Benatffan
6 (= a Venetis).
Benátky, /;; #/, Venetiae: z benatek 3,
10*; do benatek 3*; mésta Benatek 5;
w benatkach (= Veneciis) 3 atd., ss.
*benátsky, Venetus |. adj. II. m. = Ve-
netus (grossus ap.)
|. na bfeze Benatfkem 5 (— in portu
Venetorum), puol benatfke° grose
(= duos Venetos) 67; to mésto па
vodách jakžto benatíke 93* (= ci-
vitas Venetiarum);
Wl. masc., casem ellipst substintivovdno,
jako п. pr. biely, Cesky, striebrny,
uherský, zlatý, žlutý ap.: třetí
stojí za dva benatíka, jiný za pět
benatíkych a jiný za deset benat-
fkych 67*, jeden stfiebrny benatfky
93, za jeden peniez stfiebrny, jenż
móž býti tak vážný, jako benatfkij
73*, coż by mohl jeden benatfky
vážiti 90 atd.
beran, »., aries: berani neb skopcové 18
(— arietes).
beraní, ad/., arietis: hlavy beranye 102*
(— arietum).
bez, beze pracp. sine.
rovou beze.
Pred slabikou je-
