Facsimile Lines

936

Page

[1]	202
[2]	t* Baraboram, zr., id.: o Baraboram 4
[3]	(= Caracoram).
[4]	* Barach, m., ^c. id.: král jmenem Ba-
[5]	rach 5* (— Barach).
[6]	barevník, ». tinctor: barvy indich veliké
[7]	mnostvie, jehoZ požívají barewnyczi,
[8]	jesto rozliénü véc barvie 115 (— tincto-
[9]	res).
[10]	bargelat 46* s/ovo talarske.
[11]	Barguj, »/., :d.: jesto slove + Barguij 4,
[12]	o polích a orání Barguij... po trávní-
[13]	cích Barguij 46 (v lat. orig. stridd se
[14]	bargi — burgi -— barici).
[15]	barina, /cm., lacuna: barzyn neb jezer ne-
[16]	nie 125 (— lacuna).
[17]	*Barka, m. nv, zd.: král jenž slove
[18]	Barka.. mezi králem Barku 5 (= Barcha).
[19]	bárka, /. barca: (lod) má dvé barczie 100
[20]	(— barcha), na tisiece barek (— caruca?)
[21]	59 atd.
[22]	* Barkóv, adj., (regis Barcha): krále T bar-
[23]	kou zástup... královstvie Barkowo 5*
[24]	— Barcha).
[25]	barva, /. color.
[26]	I. Zátka sama: lazur tu modrú bar-
[27]	wu 49.
[28]	II. céarvent: rozliètné barwij 17°, bar-
[29]	wy jsû bielé 120°, Zlutej barwy 21*
[30]	«= color).
[31]	Jednou chybně m. bavlna, z. /.
[32]	barviti, ©. śsp/:, colorare: (barevnici, jesto
[33]	kazdû) vèc barwije 115 (= tinctores);
[34]	neobratnÿm překladem: \v6v tak barwe-
[35]	nich 66 (— colorati).
[36]	* Basman, ur., id.: v království Bafman..
[37]	to královstvie]Bafman 104“, po království
[38]	Bafman 105 (— Basman).
[39]	*Bastia, /. zr. id.: (zemé) jesto slove
[40]	Baftia... Baftya jest vlaft 26^, vzdáli od
[41]	baftie 27, krile z baftie 27* (== Bascia).
[42]	bâti sé, =. imps, timere: bogiecze fie, Ze
[43]	by nemohli.. 8 (= metuentes), bogicze
[44]	fie, by... 7* (= metuentes); aby fie geho
[45]	každý bal 22 (= ut timeretur), kdeż gfu
[46]	fie króle nebaly 39 (= timere) a/d., ss.;
[47]	vždy s Gt.
[48]	*Batuj, ni, m, id. (král taterský) druhý
[49]	Tuj, tfeti Batuy 40* (= Batui).
[50]	bavlna, Tbarva, м. bombyx, bombicen:
[51]	bawlny dosti 28* (— bombicinis), kdeZto
[52]	jest bawlny ... 30 (74), mnostvie bawlnij
[53]	16°, bawlna... ta bawlna... f barwu
[54]	sbieraji 117 (bombex) ; a/d., ss.
[55]	bavlnny, ad/., bombicinis: platna bawlna
[56]	118 (= de bombicio), v bawinych rû-
[57]	ších 26“ atd.
[58]	bažant, m. phasianus: tu jsú bazantowe
[59]	48, 49; tři bazantij... bazantow 90 atd.
[60]	béd- v. bied-.
[61]	běh, m. I. fuga II. cursus. Obvyklá rčení :
[62]	na béh sé oddati, pravy béh.
[63]	I. zdvihnú sč na bieh 76 (= fugam
[64]	arripiunt); oddali sé na bieh (= sd.)
[65]	83*; ss.
[66]	Il. vrazili pravym biehem 83* (— cur-
[67]	su rapido); konají bieh cely den
[68]	(id.) 69 ala.
[69]	bóhaćka, /., ventris fluxus: biehaczku má,
[70]	że musi na chy&ku béZeti (— ventris
[71]	profluuia) 20*; biehaczka jeho popadne
[72]	(— ventris fluxum patiuntur) 19; snad
[73]	dialekticke.
[74]	bóhati, v. imp/., currere: chodie i biehage
[75]	26 (— currunt).
[76]	běl- z. biel-.
[77]	* Belor, mw., zo., id.: ta vlast slove Belor
[78]	28° (= Belor).
[79]	Benátčené, m., ug. Venetus: od Benatffan
[80]	6 (= a Venetis).
[81]	Benátky, /;; #/, Venetiae: z benatek 3,
[82]	10; do benatek 3; mésta Benatek 5;
[83]	w benatkach (= Veneciis) 3 atd., ss.
[84]	*benátsky, Venetus \|. adj. II. m. = Ve-
[85]	netus (grossus ap.)
[86]	\|. na bfeze Benatfkem 5 (— in portu
[87]	Venetorum), puol benatfke° grose
[88]	(= duos Venetos) 67; to mésto па
[89]	vodách jakžto benatíke 93* (= ci-
[90]	vitas Venetiarum);
[91]	Wl. masc., casem ellipst substintivovdno,
[92]	jako п. pr. biely, Cesky, striebrny,
[93]	uherský, zlatý, žlutý ap.: třetí
[94]	stojí za dva benatíka, jiný za pět
[95]	benatíkych a jiný za deset benat-
[96]	fkych 67*, jeden stfiebrny benatfky
[97]	93, za jeden peniez stfiebrny, jenż
[98]	móž býti tak vážný, jako benatfkij
[99]	73*, coż by mohl jeden benatfky
[100]	vážiti 90 atd.
[101]	beran, »., aries: berani neb skopcové 18
[102]	(— arietes).
[103]	beraní, ad/., arietis: hlavy beranye 102*
[104]	(— arietum).
[105]	bez, beze pracp. sine.
[106]	rovou beze.
[107]	Pred slabikou je-

Text view • Facsimile