933
933
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
XI
čtenáři ještě ve XIV. století bylo slovo ffpychow snad méně známo
i připsal po stranë: ftudvf 5° sl. 2 ř. 13. Rovněž některý čtenář, kterému
se zdálo původní znění nesprávno, vyškrábal je a vepsal na I. 9* sl. 2
ř. 7: f'k Spa (Spaff), 9: sl. 2ř. 14a15: a nemluwnyatek, a 18^ sl. 2
ř. 2 a 3: w ftanyech przebywan”°. I V. Hanka připsal některé své opravy
po stranách a sice: chtienie 3^ sl. 2 ř. 34, vschlych 10? sl. 1 ř. 21; Lukáš
13b sl. 2 t. 38; králem 22 sl. 2 fr. 9. Počínaje listem 12° kde již rubri-
kator nepsal kapitoly evangelií, nějaký čtenář asi XVII. stol. připisoval si
po straně kapitoly rudkou a od 23b—26* inkoustem, a kde toho bylo
opomenuto, připisoval V. Hanka inkoustem evangelisty, číslo kapitol a veršů,
což v poznámkách připomenuto. I tužkou připsané poznámky V. Hanky
nalezají se na některých stránkách.
I k rasurám, jichž jest v původním rukopise několik, v příslušných
poznámkách byla pozornost obrácena.
Co se jazyka dotýče, jest v rukopise mnoho archaismů a zajíma-
vých vazeb; v poznámkách a v slovníčku jsou uvedeny. Přehláska и у;
jest již provedena až na několik případů (pffenycu 1b sl. 1 f. 13; yuz
7* sl. 2 ř. 25; rozplutwal 11 sl. 1 f. 18; gezus 17^ sl. 2 ř. 3; giezuus
17b sl. 2 f. 6; giefus 18* sl. 2 f. 25; yudaff 20b sl. 1 f. 7; 21* sl. 2 ř. 9;
21b sl. 1 à. 23, 26; giudaff 21^ sl. 1 i. 37); ba pronikla mnohem dále,
než se to bylo dálo v následujících stoletích (na př. ocziítigy 2* sl. 1 ř. 17;
vkrzizigete 4* sl. 1 f. 11; pofwieczigi 20* sl. 2 f. 1; vkrzizyg 22^ sl. 1
f. 21; vkrzizygte 22^ sl. 1 i. 24 atd.). Z dlouhého ó vzniklá dvojhláska uo
vyskytuje se casto (buoh 1* sl. 2 r. 38; 2* sl. 2 t. 23; duoftogen 1^ sl. 1
f. 9; 1^ sl. 2 f. 39; hrziechuow 1° sl. 2 i. 33; w uokowach 2? sl. 1 f. 9;
k uotdaney 2* sl. 2 i. 7; buoha 2* sl. 2 f. 38 atd.). Zbytek starSfho
způsobu pravopisu zachoval se mimo jiné též ve slové: nychz 9b sl. 2
ř. 16. Předložky s náslovím stejně znějícím často splývají (na př. zpowie-
dagicze fye fwych (m. z fwych) hrziechow 12 sl. 2 ř. 26; tu fedieffe
fwymy vczedInyky [m. f fwymy] 15* sl. 2 i. 5; bydleffe fwymy [m. f fwymy]
vczedlnyky 19P sl. 2 à. 16 atd.).
Co se poměru českého překladu k jeho latinské předloze dotýče,
nutno říci, že český překladatel držel se obyčejně zcela věrně své před-
lohy, jak při písmě svatém ani jinak býti nemohlo, a odchylky od
pozdějších tištěných vydání latinské Vulgaty (na př. Mat. III. 4, XXI. 1,
5, 17; Luk. I. 26, II. 48; Jan IV. 43, VII. 28) atd.) možno hlavně
přičísti na vrub různých čtení, kterými starší rukopisy latinské Vulgaty
oplývaly a které se zajisté vyskytovaly i v latinské předloze českého
překladatele. Pro významy, které mu činily při překládání obtíže, utvořil
si někdy sám slova, která zajisté v té době nebyla obecně obvyklá. Při
pojmech abstraktních počíná si kolísavě, užívaje pro jeden a tentýž
pojem různá slova (tak na př. latinské slovo parabola překládá ná-
sledujícími slovy: podobenstvie, povést, příklad, přismyšlenstvie). | Avšak
jako zvláštnost nad jiné důležitou dlužno uvésti; že mnohá slova a
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile
