EN | ES |

Facsimile Lines

933


< Page >

[1]
XI

[2]
čtenáři ještě ve XIV. století bylo slovo ffpychow snad méně známo
[3]
i připsal po stranë: ftudvf sl. 2 ř. 13. Rovněž některý čtenář, kterému
[4]
se zdálo původní znění nesprávno, vyškrábal je a vepsal na I. 9* sl. 2
[5]
ř. 7: f'k Spa (Spaff), 9: sl. . 14a15: a nemluwnyatek, a 18^ sl. 2
[6]
ř. 2 a 3: w ftanyech przebywan”°. I V. Hanka připsal některé své opravy
[7]
po stranách a sice: chtienie 3^ sl. 2 ř. 34, vschlych 10? sl. 1 ř. 21; Lukáš
[8]
13b sl. 2 t. 38; králem 22 sl. 2 fr. 9. Počínaje listem 12° kde již rubri-
[9]
kator nepsal kapitoly evangelií, nějaký čtenář asi XVII. stol. připisoval si
[10]
po straně kapitoly rudkou a od 23b—26* inkoustem, a kde toho bylo
[11]
opomenuto, připisoval V. Hanka inkoustem evangelisty, číslo kapitol a veršů,
[12]
což v poznámkách připomenuto. I tužkou připsané poznámky V. Hanky
[13]
nalezají se na některých stránkách.

[14]
I k rasurám, jichž jest v původním rukopise několik, v příslušných
[15]
poznámkách byla pozornost obrácena.

[16]
Co se jazyka dotýče, jest v rukopise mnoho archaismů a zajíma-
[17]
vých vazeb; v poznámkách a v slovníčku jsou uvedeny. Přehláska и у;
[18]
jest již provedena na několik případů (pffenycu 1b sl. 1 f. 13; yuz
[19]
7* sl. 2 ř. 25; rozplutwal 11 sl. 1 f. 18; gezus 17^ sl. 2 ř. 3; giezuus
[20]
17b sl. 2 f. 6; giefus 18* sl. 2 f. 25; yudaff 20b sl. 1 f. 7; 21* sl. 2 ř. 9;
[21]
21b sl. 1 à. 23, 26; giudaff 21^ sl. 1 i. 37); ba pronikla mnohem dále,
[22]
než se to bylo dálo v následujících stoletích (na . ocziítigy 2* sl. 1 ř. 17;
[23]
vkrzizigete 4* sl. 1 f. 11; pofwieczigi 20* sl. 2 f. 1; vkrzizyg 22^ sl. 1
[24]
f. 21; vkrzizygte 22^ sl. 1 i. 24 atd.). Z dlouhého ó vzniklá dvojhláska uo
[25]
vyskytuje se casto (buoh 1* sl. 2 r. 38; 2* sl. 2 t. 23; duoftogen 1^ sl. 1
[26]
f. 9; 1^ sl. 2 f. 39; hrziechuow sl. 2 i. 33; w uokowach 2? sl. 1 f. 9;
[27]
k uotdaney 2* sl. 2 i. 7; buoha 2* sl. 2 f. 38 atd.). Zbytek starSfho
[28]
způsobu pravopisu zachoval se mimo jiné též ve slové: nychz 9b sl. 2
[29]
ř. 16. Předložky s náslovím stejně znějícím často splývají (na . zpowie-
[30]
dagicze fye fwych (m. z fwych) hrziechow 12 sl. 2 ř. 26; tu fedieffe
[31]
fwymy vczedInyky [m. f fwymy] 15* sl. 2 i. 5; bydleffe fwymy [m. f fwymy]
[32]
vczedlnyky 19P sl. 2 à. 16 atd.).

[33]
Co se poměru českého překladu k jeho latinské předloze dotýče,
[34]
nutno říci, že český překladatel držel se obyčejně zcela věrně své před-
[35]
lohy, jak při písmě svatém ani jinak býti nemohlo, a odchylky od
[36]
pozdějších tištěných vydání latinské Vulgaty (na . Mat. III. 4, XXI. 1,
[37]
5, 17; Luk. I. 26, II. 48; Jan IV. 43, VII. 28) atd.) možno hlavně
[38]
přičísti na vrub různých čtení, kterými starší rukopisy latinské Vulgaty
[39]
oplývaly a které se zajisté vyskytovaly i v latinské předloze českého
[40]
překladatele. Pro významy, které mu činily při překládání obtíže, utvořil
[41]
si někdy sám slova, která zajisté v době nebyla obecně obvyklá. Při
[42]
pojmech abstraktních počíná si kolísavě, užívaje pro jeden a tentýž
[43]
pojem různá slova (tak na . latinské slovo parabola překládá -
[44]
sledujícími slovy: podobenstvie, povést, příklad, přismyšlenstvie). | Avšak
[45]
jako zvláštnost nad jiné důležitou dlužno uvésti; že mnohá slova a


Text viewFacsimile