838

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

X Popis knihy. — Filigrán. — Paginace.

Celá kniha jest upravena ze stejného druhu papíru, jak se poznává z toho, že ve všech arších se spatřuje stejný filigrán. Za filigrán slouží zde stylisovaný obrazec zvonu s uchy k zavěšení (s korunou) a palicí, jehož výška jest asi 77 mm a šířka dole měří asi 25 mm. Filigrán jest umístěn v pravé polovici nesloženého archu skoro přesně uprostřed mezi dvěma kolmými tyčinkami řešeta, jež jsou od sebe vzdá- leny asi 57 mm, kdežto mezery mezi ostatními kolmými tyčinkami měří asi 36 mm. Docela totožný obrazec filigránu nepodařilo se nám najíti ani ve velké sbírce Brigue- tově, ale zdá se, že stejně jako papíry s podobnými obrazci zvonu, také papír této knihy vyroben byl v Italii, snad v Benátsku.

Kniha čítá celkem 298 listů, jež prvotně nebyly číslovány, protože rozvržení půhonné knihy — jak ještě bude podrobněji dále ukázáno — poskytovalo možnost bez velikých obtíží najíti kterýkoliv záznam, bylo-li známo jméno původa. Teprve po- zději, když už se do knihy přestalo zapisovati, byl učiněn pokus o označení listů čísly. Úřední písař činný ve čtvrtém desítiletí XVI. století, jehož jméno se nám posud nepodařilo zjistiti, ale jehož ruku dobře známe z rozmanitých přípisků vepsaných po r. 1541 do některých starších knih desk dvorských, začal listy číslovati, ale v zápětí od úmyslu svého upustil, neboť poslední jím označený list má značku ”fo. 3”. Potom jiná ruka, asi souvěká, označila listy knihy značkami složenými z písmene a čísla. Začala na nynější stránce 7, kterou označila A 1 .a pak po listě číslo vzrůstá vždy o 1 až do A 15. Následuje řada listů B1 až Bi14, C1 až C 23 a podobné značky též z ostatních písmen abecedy, při čemž kolísá počet listů jednotlivými písmeny ozna- čených a poslední tak označené listy jsou T 1 až T 5 (str. 583—591). Konečně asi koncem XVIII. století bylo provedeno číslování stránek čísly 1—592 ultima. Poněvadž však byla čísla stránek 426 a 427 omylem napsána dvakrát, měla by poslední číslo- vaná strana býti označena číslem 594. Připočteme-li k tomu ještě dvě nečíslované stránky poslední složky, má celá kniha 596 stran, což se shoduje s číslem 298 listů výše uvedených. Před stránkou 1. předchází jeden nečíslovaný list, na jehož zadní strané jest napsáno oznaéení knihy: Ziber citacionum Sezeme, notarii tabularum curie, et demum Thome, successoris ipsius, quorum gesta sequuntur. Na konci knihy pak za 21. složkou následuje také jeden nečíslovaný list. Oba ty listy byly v předešlé vazbě knihy přilepeny na vnitřní straně desk. Prvotně bezpochyby oba ty listy tvořily arch, který byl v nejstarší vazbě této půhonné knihy vsunut před první složku a jehož 4. stránkou byla ta, na níž jest napsán právě uvedený titul knihy. Na prázdné části té stránky vypsal si písař dvorských desk z Karlova zákonníka předpis o provádění půhonů: „V statutech zemských v kapitole CX XII slavné paměti ciesaře Karla, kterak komorníci pohnati mají, takto stojí: Řádem komorníci pohoniti mají: naleznú-li koho v jeho osobě, mají jemu pověděti, kto jej pohoní a ke kterému dni a ke kterému roku. Pak-li toho doma nebude, mají pověděti čeledi jeho nebo súsedóm jeho, a jest-li potřebie, mají v najblizším městě ten puohon ohlásiti a osvědčiti“.