833
833
View options
Show:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
yzop
ypras v. upras.
Yrdan v. Irdan
ysperys v. mi&pilic
Ysndk v. lznák
ysop v. yzop.
yzop m. — yzopus 795 yzop
yzop) ,,de frumento" (kontext Cakanka,
vrátyč, yzop, špic) — Boh. 339 ysop
= Cerny Je. = izop Komenský Je.
узор К; né. yzop Pravidla.
Z lat. (h)yssopus.
Z praep.: z nebes v. nebe
z obezrota v. obezrot
z parného léta v. léto
z povétrie v. povétiie
z proměna v. proměn
z vody v. voda
ze kře v. keř
za praep. = pro 1459 za ald.
= super Astron. 243 g/. za let sto ald.
za jisté v. zajisté
za j'tra v. zajtra
za vanie v. zaranie
ca sł v. zase
Srovn. zádusie, záhubie, zápétie a/d.
zabak v. žabák
zabeceda v. abeceda
zabeczka v. žabečka
zabie v. sápě
= occisus 2226 zabitecz ald.
zabiti v. zabitec a zabitie
zabitec m.
zabitie nt. — occisio 2286 zabitie (rým
pohrebenie) — 1589 zabitye (vým pře-
bitie) atd.
zabodenie nt. = puncico 2291 zabudenie
(rým dčkovánie) atd.
zdboj m. — pado 1822 zaboy (komtext
rübenie, krupicé, druZbanec, záboj,
kripa...): Boh. lex. 138. = lumentum;
Blah. Gr. 339: ,,Moravci pokrutinám
tíkají záboj'"; ma Turnovsku misto,
kde se kámen rozbíjí K. VII. (Zty:
na severozáp. Čech = stoupa na olej
atd.; svovn. Naše řeč II, 216, 230, 250.)
zabósłi v. zabodenie
zábradla pl. nt. — menia 2087 zabradla
Boh. 733 (var. zadraba chybným
opisem) — Wiesb. 1001 = Veleš. (Jg.
zábradlé ;yln£) atd.
zábrana v. zábranka
(B:A |
záhata. 5l
zábranka 1. perhibitus (místo prohi-
bitus omylem) 2286 zabranka (rym
otímka) — prohibitus zabrana RVodň.
68 I". sdbfcha v. zábréska
zâbrësk v. zábiféska
zübiéska í. — antelucanum 69 zabrzieska
(AC: zabrzyeskanye B, zabrzeha Trial.)
— Vocb. 475'c zabrzyezka — zabr-
zezda Veleš. Původní znění asi čevpalo
z mammolvektn, z bible Numer. IX,
21 na zabrézde == diluculo; svovn.
diluculo v zábtézk Z. Gloss. LXXVII,
34, podle toho byl N. sg. zábtézh (sisi.
-brózg'B), k lomu máleZiy Loc. sg. zá-
bieždč, byl ovšem možný tvar fein. zá-
btézha: odlud pak možno vyložití: vše-
chny varianty. Zabrzezda ve Veleš. (Jg.
zábřežda) vzniklo asi přímo z mammo-
tvektu, chybným odvozením: srovn. dilu-
culo na zapriezdi Mam. Vid.
zäbÿëzh- v. zabrésk
zábřěžda v. zábřěska
zabúřenie v. zapýřenie
insania 1378 zabilstvie
zabylstvie nt.
atd.; zaniklo.
zabyvač m. — insanus 1142 Zabivacz:
nmeumělé tvoření.
zada m. — ultimus 1244 zada, svovn. nč
zaák a ob. preda.
zadávenie nt. — strangulacio 1599 zada-
venye AB (rym zvonéwe) ald.
zadáviti v. zadávenie
zadek m. — tergus 1309 zadek ad.
zadné v, zádnie
zadní adj.: zadni pokoj — recessus Boh.
713 zadny pokoy atd.
zádnie t. — dieta 1543 zadnye AB (.-
strava za den).
cadraba v. zábradla
zádu&ie nt. — meritum 2267 zadussie AB
(rym dostvie), mezi lermíny právnický-
ma, výklad v Husově Postile: „„desátkové
jsú almužny od lidí pro boží chválu za
duše dány, protož řiekají jim zádušie“
(Erb. TI, 81).
zahájenie nt. : sanccio 2262 zahayenye
(B: zahanyenye A omylem); srovn.
zuhäjené (!» sancito <!> Slov. Třeb.
(ed. Menčík) 15 atd.
zahájiti v. zahájenie
zaháněnie v, zahájenie
záhata í. — vicus 2089 zahata (AB: Mk.
zahrada mylně; rým kurevna) -= Boh.
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile
