Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
smlúva — snabdíš.
Zid. rkp. krak. (CCM. 1837, 231) rech- |
nik, nějakým omviem; trochilus = ein
kleiner Vogel, etwa Zaunkônig Georges.
smlúva f. — depactacio 2274 smluva
(rým vÿmiluvu) ald.
= concordia v. smluvenie.
emluvenie nt. — confcderamen 2258
smluvenie AB aid.
— concordia Boh. 910 smluvenye —
Wiesb. 1219 smluwa af. Klovet za to
srovnánie.
smluviti o. smluvenie
smocenic(é) f. = offa 1795 smoczenycz
(rym krajic; proto zkvdceno) = smocze-
nicze Veleš.
smocenie nt. — rigacio 1603 ssmaczenie
(rým premyślenie) — Wiesb. 1332 =
Veleš. atd.
smočili v. smočenie |
smola f. — pix 97 smola AG = Boh. 142
atd. Né. smüla, s/c. smola.
smolenkv v. smolnice
smolnicé pl. f. — pixina 700 smolnicze
(A : B smolenky roti melru) mezi
jmény hrušek. Jg. „smolnice, smolničky
rod hrušek, smoliny, smolinky,
hraunliche, grauc Birnen us.; pixina,
pyrorum genus D. exc. (Dobrovského
dohlad je patrné z Rozkoch.)
smolnik m. — .pindula 845 smolnik AB
(rym podslivnik) ,,herba““.
smrad n. — fetor 99 ssmrad — Boh. 476
atd.
smradenie nt. — fedacio 1392 smra-
denyc (rysi pokyvanie): spleleno foc-
dare s foetere. MoZno, že místo zsmra-
denic.
sinradntili v. smradenie
smrčka f. = semicocta 1823 smrczka AB
(v B = pulmentum; významy tu po-
pleleny); kontext krüpa, lenník, smréka,
varmuëe, hrAch, kumpoëst.. (jídlo ně-
jaké).
smrk m. — mirtus 653 ssmrk ABCG —
Boh. 250 (var. smyk dial.) . Wicsb.
271 — Nn 65'a smrka (omylem) atd.
smyka v. smyk
smrka£ka f. — corisa 1689 smrkaczka AB |
(,languor'; Котел! smrkacka, sadno,
nádor, bélmo, nádcha) — Veles, =
Tact. ałd.; ni. тута.
smrt f. — mors 58 ssmrl = Boh. 490
ald.; słc. smrt, smrc.
417
snivtedlné v. smyrtedlný
smrtedinost f. — mortalitas 1466 smrte-
dlnost (rym udatnost) af.
smrtedlny adj. :. (peccatum> mortale
2483 smrtedlne (shresenic ard.
smrlen v. nesmrten
Smrionos (-nos?) m. — Mars 41 smrtonos
(A : B smrtonoss) = VokaD. 204 smrto-
noss — Lék. h 36V", 38" a/d. ,,wenig-
stens in unseren Kalendern erhalten‘‘
Dobrovsky Gesch. 1818, 184.
smrZ m. — panirus 911 smrz АВС ==
Boh. 371 (panurus omylem) . Rstl. Drk.
180%a — Wiesb. 203 aid.; nyní honba
Morchella esculenta (Zty^.
smicenie nt. — turbacio 148) smuczenie
(rún vesclenie) ald.
smučenál v. zmučenál
smur:la v. svinéila
smula v. hmula
smun v. sûm
smutek m. — tristicia 1358 smutek a/d.
mestosus 1103 smutek (A : G smut-
ni; ry» kalostudnek); volo asi omy-
lem z puv. smuten, nejspěše se zkratkou
psuného. smilili v. smucenie
smulný v. smutek
smycenina f. — derpula 726 smiczenyna
AB (rým zavitina); konlext dédina,
brázda, smyccenina, záhon, rolé, áhor..;
Jg. cine z DuCange ,,derpule ex de-
rupare s. derocare i. e. evertere arbo-
rem Du Fresne'.
smytec m. sistrum 964 smyczecz
Veleš. — Zidek skp. krak. (CCM. 1837,
231) atd.; v Klavetovi: příshušná partie
chybi. Ni. vg. $mytec.
smyk var v. těhel.
smylo- v. smyšlo-
sensus 1381 ssmysl — Boh.
Wiesb. 424 - Lact. T IV'b ald.
smysledavie v. smysloda-
smyslik m. — prasius 129 smyslik (B . A
smyeslik, s»ad omylem) ,,lapis".
(smyslodavé? adj. — sensibile Vokab. 321
smysl n.
411
smysledawie (m. smyslodavé?» ,,de
phisica''.
[smy3lovaná adj. — speculativa Vokab.
146 ssmylowana (m. smyslo-?» „de
grammatica''.
Snabdis m. = lotophagus (AB z Aoro-
pdyoc) 365 snabdyss (B: znabdyss A)
(rým Caribdis) ,,de aqua”“.
