Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dopisy z roku 1472. 209
1972.
Petr z Vojkova purkrabí Zvíkovskému: o půjčce panu z Rosenberka. (K)
Na Chlumci (1472, 24. února). — Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 115.
Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o ty zlaté, jakoż
bych měl pójčiti pánu tvému JMti: psalť jest o to Břčzský, že chci pôjéiti takovû
měrú, abych na JMt pána tvého péče neměl ani na jeho zámky i lidi poddané
JMti, dokudž ta válka stojí; a JMt aby mi dal list bezpečný; a od pana Zdeňka
JMti také abych bezpečenstvie měl též listem, aby mi z jeho zámkóv neškodili až
do sv. Jakuba Velikého; a potom JMt pán tvój aby o mě péči měl, a také ráčil
mi zjednati bezpečsvie, za to já JMti proším. A ty věci zřiezeny byly do dvú ne-
délí, à rukojmie kteréZt sü prvé menováni v Bfrézskébo listu, a leżenie v Benešově
neb v pěti mílech od Benešova. Také dotýčeš, Ze by se pán tvój JMt na to bez-
pečil: však jest to dobře rozumně Břčzský psal, a teďť já také píši, kdy to JMt
tak dokoná, zlatí meškati nebudú. À list obecný, pakli by pána tobě daleko bylo
obsielati, ale ty a pan Kozsky dajte mi list, na tom já dosti mám. A s tiem také
pana Kehara obešli, a ty věci zřeď podle rozumu svého. A zlatý po dvü a po pa-
deséti gr, nebt je tak mám od pana Zmrzlíka, a též já je zasě vzieti chci. Dán na
Ch“ v pondělí před sv. Matějem. Petr z Vojkova.
Urozenému panoši Janovi z Neprochov Štmelínskému, purgrabie Zviekovskému, přie-
teli dobrému d.
1973.
Soused Sobéslavsky Janovi z Rosenberka: o nevoli s rychtářem. (M)
V Soběslavi 1472, 26. února. — Orig. arch. Třeb. I. B. 5 B P. 25.
Urozený pane, pane muoj milostivý. I zavolali sú mne úředníci napomínajíce
mě z padesáti kop, a to pro tu příčinu, pravíce, že bych já rychtáře haněl a pro
otce mého: i milostivý pane, prosímť já VMti, abyšte mi VMt ráčili toho popříti,
abych se před VMtí mohl z toho vyvésti, nebť mám na to bohdá svědomí dobré,
žeť sem od rychtáře haněn, nežli on ode mne. Protož, milostivý pane, já sem z roz-
kázanie konšelského tak udělal a kázeň podstúpil tak, jakž sú oni rozkázali; protož,
milostivý pane, prosím VMti jakožto pána svého milostivého, Ze VMt ráčíte se mni
milostivě naložiti, jakožto pán muoj milostivý, nebť sem bohdá nikdy té viny nikudyż
nezaslúžil k VMti. Také, milostivý pane, VMti rozkázanie nemohlo mi prospěšno
býti o ten drajlink vína, Ze sem je jim k vuoli vżdy muśćl nałiti a Ze sem na tom
veliká škodu vzal, a oni se toho posmívali, a pivše jediný den i kázali jiné načíti,
a já muščl sem zavříti. Také, milostivý pane, řekli sú buď věrně neb nevěrně, že
mě chtí o muoj statček připraviti; jiží toho snadno dovedü, nebude-lif napřed pána
Boha a VMti. Také, milostivý pane, jižť sem zchromen i obrán, chtěje se za VMtí
Archiv Český XIV. 27
