EN | ES |

Facsimile view

821


< Page >

Dopisy z roku 1472. 209

1972. Petr z Vojkova purkrabí Zvíkovskému: o půjčce panu z Rosenberka. (K) Na Chlumci (1472, 24. února). Orig. pap. arch. Vorlického IV. K. 115.

Službu svú vzkazuji, urozený přieteli milý! Jakož mi píšeš o ty zlaté, jakoż bych měl pójčiti pánu tvému JMti: psalť jest o to Břčzský, že chci pôjéiti takovû měrú, abych na JMt pána tvého péče neměl ani na jeho zámky i lidi poddané JMti, dokudž ta válka stojí; a JMt aby mi dal list bezpečný; a od pana Zdeňka JMti také abych bezpečenstvie měl též listem, aby mi z jeho zámkóv neškodili do sv. Jakuba Velikého; a potom JMt pán tvój aby o péči měl, a také ráčil mi zjednati bezpečsvie, za to JMti proším. A ty věci zřiezeny byly do dvú ne- délí, à rukojmie kteréZt prvé menováni v Bfrézskébo listu, a leżenie v Benešově neb v pěti mílech od Benešova. Také dotýčeš, Ze by se pán tvój JMt na to bez- pečil: však jest to dobře rozumně Břčzský psal, a teďť také píši, kdy to JMt tak dokoná, zlatí meškati nebudú. À list obecný, pakli by pána tobě daleko bylo obsielati, ale ty a pan Kozsky dajte mi list, na tom dosti mám. A s tiem také pana Kehara obešli, a ty věci zřeď podle rozumu svého. A zlatý po dvü a po pa- deséti gr, nebt je tak mám od pana Zmrzlíka, a též je zasě vzieti chci. Dán na Ch v pondělí před sv. Matějem. Petr z Vojkova.

Urozenému panoši Janovi z Neprochov Štmelínskému, purgrabie Zviekovskému, přie- teli dobrému d.

1973. Soused Sobéslavsky Janovi z Rosenberka: o nevoli s rychtářem. (M) V Soběslavi 1472, 26. února. Orig. arch. Třeb. I. B. 5 B P. 25.

Urozený pane, pane muoj milostivý. I zavolali mne úředníci napomínajíce z padesáti kop, a to pro tu příčinu, pravíce, že bych rychtáře haněl a pro otce mého: i milostivý pane, prosímť VMti, abyšte mi VMt ráčili toho popříti, abych se před VMtí mohl z toho vyvésti, nebť mám na to bohdá svědomí dobré, žeť sem od rychtáře haněn, nežli on ode mne. Protož, milostivý pane, sem z roz- kázanie konšelského tak udělal a kázeň podstúpil tak, jakž oni rozkázali; protož, milostivý pane, prosím VMti jakožto pána svého milostivého, Ze VMt ráčíte se mni milostivě naložiti, jakožto pán muoj milostivý, nebť sem bohdá nikdy viny nikudyż nezaslúžil k VMti. Také, milostivý pane, VMti rozkázanie nemohlo mi prospěšno býti o ten drajlink vína, Ze sem je jim k vuoli vżdy muśćl nałiti a Ze sem na tom veliká škodu vzal, a oni se toho posmívali, a pivše jediný den i kázali jiné načíti, a muščl sem zavříti. Také, milostivý pane, řekli buď věrně neb nevěrně, že chtí o muoj statček připraviti; jiží toho snadno dovedü, nebude-lif napřed pána Boha a VMti. Také, milostivý pane, jižť sem zchromen i obrán, chtěje se za VMtí

Archiv Český XIV. 27



Text viewManuscript line view