Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
154 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
jeho.**) Ale ve dcskäch jsü všichni psáni, Ze sé jest to stalo za ciesaře Sigmunda,
když sem kúpil od Ffricznstaynara sobě a svým budúcím k věčnému dědicství, a od
panie Offky,***) kteráž byla jeho žena. A tak to již mám ve dcskách, jakoż sem
kúpil, od svatého Havla minulého tři a třidceti let, a žádn ými v tom nikdy nepřč-
kážel až do toho času za pokojných časóv. Protož milý kněže Jene, přistupte ku páně
Mti a proste jeho ode mne, ať JMt to sám v ruce vezme a o to se stará; nebť
bych byl rád k němu sám přijel, ale věruť nemohu. A když by to bylo odtrženo
odtud, však by z ostatka nic nebylo. A toho mi po tomto poslu, prosím, dajte od-
povéd. Datum feria V. ante Lucie anno oc LXVI. Petr z Lindy.
Honorabili viro domino Johanni Capliezar, supremo cancellario dominorum de Rosen-
berg, amico fauentissimo d.
*) Perchta z Šternberka, roz. z Kravař, a sestra manželky Jindřicha z Rosenberka, žila na Velešíně.
**) Nejspíš Jan z Třebomyslic. ***) Ofka poprvé provdána za Jarohněva z Kouta, po druhé za Fricenšteina.
1836.
Jan Jedlice z Oběděnic purkrabí Krumlovskému: o stání s Jetřichem, s nímž purkrabí Zví-
kovský válčí. (K)
V Obédénicích (1466?), 27. prosince. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 25.
Službu svú vzkazuji, bratře milý! A prossím tebe, móž-li to býti, přičiň se
k tomu, zda by mohlo nějaké stánie mezi pánem a panem Jetřichem býti; nebť
tomu móžeš dobře rozuměti, žeť pán velikého užitku mieti nemóže tú válkü se
panem Jetřichem. A také věz, že Kozský pravil, že pan Zdeněk mluvil jest k tomu,
že by tomu rád, aby stánie měli. I milý bratře, móž-li to býti, piš purgrabí Zviekov-
Skému, atby néjaké stánie ucinil ajsi [sic] aZ do páné vrácenie domóv. A véz, Zet
purgrabie tü válká nic pánu neprospáje, kterüZ se panem Jetfichem vede. I véfímt,
že se k tomu přičiníš pro své chudé lidi; neb byť nebylo pana Jetřicha, jizt by
dávno spáleni byli, než což jich on ještě ohajuje. A také vieš, žeť jest k tobě pan
Jetřich vždycky dobré vuole byl i k nám ke všem, a ještě jest. I vždyť věřím, což
na tobě bude, že se k tomu přičinieti [sic] budeš, aťby pán JMt se panem Jetřichem
v dobré vuoli přátelsky byli, jakoť sú prve byli. Dán v Uoběděnicích na den sv.
Jana Miláčka božieho. Jan Jedlice z Oběděnic.
Urozenému panoši Kundrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, bratru mému milému d.
1837.
Král Jiří Janu z Rosenberka: o sporu s Janem Popelem z Lobkovic. (R)
V Praze (1466), 31. prosince. — Orig. arch. Třeb. Fam. Lobkovic.
Jiří z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. — Urozený, věrný
milý! Vznesl na nás věrný náš milý Jan Popel z Lobkovic, že slovutní Žibřid
