[1] |
154 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
|
---|
[2] |
jeho.**) Ale ve dcskäch jsü všichni psáni, Ze sé jest to stalo za ciesaře Sigmunda,
|
---|
[3] |
když sem kúpil od Ffricznstaynara sobě a svým budúcím k věčnému dědicství, a od
|
---|
[4] |
panie Offky,***) kteráž byla jeho žena. A tak to již mám ve dcskách, jakoż sem
|
---|
[5] |
kúpil, od svatého Havla minulého tři a třidceti let, a žádn ými v tom nikdy nepřč-
|
---|
[6] |
kážel až do toho času za pokojných časóv. Protož milý kněže Jene, přistupte ku páně
|
---|
[7] |
Mti a proste jeho ode mne, ať JMt to sám v ruce vezme a o to se stará; nebť
|
---|
[8] |
bych byl rád k němu sám přijel, ale věruť nemohu. A když by to bylo odtrženo
|
---|
[9] |
odtud, však by z ostatka nic nebylo. A toho mi po tomto poslu, prosím, dajte od-
|
---|
[10] |
povéd. Datum feria V. ante Lucie anno oc LXVI. Petr z Lindy.
|
---|
[11] |
Honorabili viro domino Johanni Capliezar, supremo cancellario dominorum de Rosen-
|
---|
[12] |
berg, amico fauentissimo d.
|
---|
[13] |
*) Perchta z Šternberka, roz. z Kravař, a sestra manželky Jindřicha z Rosenberka, žila na Velešíně.
|
---|
[14] |
**) Nejspíš Jan z Třebomyslic. ***) Ofka poprvé provdána za Jarohněva z Kouta, po druhé za Fricenšteina.
|
---|
[15] |
1836.
|
---|
[16] |
Jan Jedlice z Oběděnic purkrabí Krumlovskému: o stání s Jetřichem, s nímž purkrabí Zví-
|
---|
[17] |
kovský válčí. (K)
|
---|
[18] |
V Obédénicích (1466?), 27. prosince. — Orig. pap. arch. Orl. IV. K. 25.
|
---|
[19] |
Službu svú vzkazuji, bratře milý! A prossím tebe, móž-li to býti, přičiň se
|
---|
[20] |
k tomu, zda by mohlo nějaké stánie mezi pánem a panem Jetřichem býti; nebť
|
---|
[21] |
tomu móžeš dobře rozuměti, žeť pán velikého užitku mieti nemóže tú válkü se
|
---|
[22] |
panem Jetřichem. A také věz, že Kozský pravil, že pan Zdeněk mluvil jest k tomu,
|
---|
[23] |
že by tomu rád, aby stánie měli. I milý bratře, móž-li to býti, piš purgrabí Zviekov-
|
---|
[24] |
Skému, atby néjaké stánie ucinil ajsi [sic] aZ do páné vrácenie domóv. A véz, Zet
|
---|
[25] |
purgrabie tü válká nic pánu neprospáje, kterüZ se panem Jetfichem vede. I véfímt,
|
---|
[26] |
že se k tomu přičiníš pro své chudé lidi; neb byť nebylo pana Jetřicha, jizt by
|
---|
[27] |
dávno spáleni byli, než což jich on ještě ohajuje. A také vieš, žeť jest k tobě pan
|
---|
[28] |
Jetřich vždycky dobré vuole byl i k nám ke všem, a ještě jest. I vždyť věřím, což
|
---|
[29] |
na tobě bude, že se k tomu přičinieti [sic] budeš, aťby pán JMt se panem Jetřichem
|
---|
[30] |
v dobré vuoli přátelsky byli, jakoť sú prve byli. Dán v Uoběděnicích na den sv.
|
---|
[31] |
Jana Miláčka božieho. Jan Jedlice z Oběděnic.
|
---|
[32] |
Urozenému panoši Kundrátovi z Petrovic, purkrabí na Krumlově, bratru mému milému d.
|
---|
[33] |
1837.
|
---|
[34] |
Král Jiří Janu z Rosenberka: o sporu s Janem Popelem z Lobkovic. (R)
|
---|
[35] |
V Praze (1466), 31. prosince. — Orig. arch. Třeb. Fam. Lobkovic.
|
---|
[36] |
Jiří z božie milosti král Český a markrabie Moravský oc. — Urozený, věrný
|
---|
[37] |
milý! Vznesl na nás věrný náš milý Jan Popel z Lobkovic, že slovutní Žibřid
|
---|