821
821
View options
Show:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
492 B. XIV. Artikule cechů Pražských.
Třimecítmý. Žena, která by ovdověla v jich řemesle po manželu svém,
aby proto řemeslo dělati mohla i prodávati svobodné a se Ziviti, dokudź by na
vdovské stolici sedéla.
Protož my k jich prosbám jakožto slušným i podobným a obci užitečným
jsúce náchylni, a chtiece tomu rádi, což na nás jest, aby to nadepsané řemeslo klo-
búčnické jakožto i jiná řemesla v městě našem síliti a rozmáhati se mohlo, a slušná
a spravedlivá diela dělajíce, ke cti městu našemu i vší obci k užitku bylo, jim
totižto a všemu femeslu jich nadepsaných kusóv a artikulóv společně i každého
zvlášt, plné naše k nim povolenie dévajice, potvrzujeme timto listem, a to dotud,
dokudž by námi nebo našimi potomními něco uziteénéjsiho a vší obci prospěšnějšího
nalezeno nebylo při tom řemeslu anebo starším a mistruom častopsaného řemesla
v potomních časích jiného lepšího v řemesle se nezdálo. Toho na svědomie i po-
tvrzenie pečet menší města našeho svrchupsaného dali jsme přivěsiti k tomuto listu.
Jenž jest dán léta od narozenie Syna božicho tisícieho čtyrstého osmdesátého devá-
tého, ten čtvrtek po sv. Bartoloměji mučedlníku a apoštolu božicm.
43.
Konšelé Staroměstští potvrzují narovnání mezi barvíři koží a měšečníky.
1493, 21. ledna.
Léta božieho tisicieho étyrstého devadesätého třetieho v pondělí před s. Vin-
cencím, barvieři koží a měšečníci Starého města Pražského, vstúpivše do plné raddy,
osobně oznámili sú, že pro dobrú vuoli, lásku a svornost na tomto se svolili a tuto
smlúvu mezi sebú jednostajné učinili, aby měšečníci všech barev kuože k své toliko
potřebě k dělání měšcóv a váčkóv barvili a barviti mohli beze všie odpornosti nade-
psaných barvieřuov; než takových koží barevných měšečníci aby na krámy nevy-
kládali ani prodávali zde i jinde po jarmarcích; stuh také všelijaké barvy ani ře-
menie všelijakého též aby neprodávali ani na krám nevykládali zde ani jinde po
jarmarciech obyčejem ižádným, než raději v živnostech aby sobě pomáhali, a sobě
v tom nepřekáželi nynie i po věčné časy. Za purgmistrstvie pana Jana Žieže.
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile