Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
2 let 1443 a 1444. 443
mohlo, těchto artikuluov a svolení jich dole psaných z plné vuole staršie i veliké
vší obce potvrdili jsme a tiemto listem potvrzujem, jim plnů moc dávajíce, přísně
přikazujíce a ovšem tomu chtiece, aby ode všech, jichž se dotýče, v skutku byly
zachovány pod pokutami starodávnými i také dole psanými.
Z nichžto první artikul jest: 1. tento, aby svuoj cech nebo tovaryšstvo
měli jako jiná řemesla a své staršie, a ti staršie aby sobč s panskú vuolí a radú
z svého řemesla volili a vybrali, hospodáře usedlé a zachovalé, kteřížto od pánuov
přísahu v radě vezmůúce, mají obyčejem starších hospodáře, podruhy, tovaryše, pa-
cholky, dievky i všecko to řemeslo spravovati, a ruoznice, sváry, zmatky, neřády
i nesnáze ukrocovati a v řád i pokoj a svornost napravovati spravedlivě a řádem
jako slušie. Seč by sami nemohli býti, to mají na pány konšely znésti, neboli na
rychtáře. A ti starší v tom úřadě nemají býti déle než do roka, leč by je přitom
páni zuostaviti chtěli déle, a po nich ihned jiní starší mají býti usazeni obyčejem
svrchupsanym.
Druhy artikul jest tento: Ktozby kolivék chtél se na tom femesle za
mistra posaditi, kromě zdejších městských dětí zachovalých, aby list svého zachovánie
přinesl, kterak se jest zachoval tu, kdež jest prve přebýval, a kterakého jest rodu,
neboli jest-li svobodný od zavázánie manželského, neboli fádné-li jest se svû man-
želkú oddáván, potom aby od pánuov sobě městského práva dobyl, a řemeslo před
starsimi okázal, Ze je umie svá rukü délati jako slušie, a do cechu patnácte grošuov
dal přístupného. To učině, aby se svobodně posadil za mistra.
Třetí artikul. Jakož jsú kotce ku prodávání chleba není v nově udělány,
aby každý mistr, buďto hospodář nebo podruh, neměl viece stolic nežli jednu, a na
té aby sám prodával nebo jeho hospodyně, nebo pacholek, dievka nebo jiná proda-
vačka: a o ty stolice mají každý rok losovati k sedění, najprv napřed hospodáři a po
nich podruhové; neb žádný pekař hospodář nebo podruh nemají prodávati chleba za
kotci ani před kotci anižto jinde než v kotcích, kteréž jsú k tomu prodaji a trhu
udělány a s toho jde požitek k městu a k obci, kromě trhových dní, to jest v pon-
dělí, v pátek a v středu, kdežto na ryncích obyčejně z starodávna prodávati
mají domácí, hosté bez překážky. Také nemají pekaři ani jich čeleď po ulicích ani
po hospodách ani po hokyniech anižto jinde preclíkuov, paytlíkuov, húscí ani jiného
chleba ku prodaji roznášeti, než mají jej vézti nebo nésti do koteuov nebo na trh
na rynky, jakož svrchu psáno stojí, a tu aby od nich komuž potřebie kupovali, ale
v svém domu nebo obydlí má každý hospodář i podruh plnü svo-
bodu prodávati bez překážky všelikteré.
Čtvrtý artikul, aby každý hospodář z toho řemesla dal na každé suché
dni do jich cechu dva penieze, a ty pcnieze mají nakládány býti k jich potřebám
obecním.
56*
