Facsimile Lines

821

Page

[1]	2 let 1443 a 1444. 443
[2]	mohlo, těchto artikuluov a svolení jich dole psaných z plné vuole staršie i veliké
[3]	vší obce potvrdili jsme a tiemto listem potvrzujem, jim plnů moc dávajíce, přísně
[4]	přikazujíce a ovšem tomu chtiece, aby ode všech, jichž se dotýče, v skutku byly
[5]	zachovány pod pokutami starodávnými i také dole psanými.
[6]	Z nichžto první artikul jest: 1. tento, aby svuoj cech nebo tovaryšstvo
[7]	měli jako jiná řemesla a své staršie, a ti staršie aby sobč s panskú vuolí a radú
[8]	z svého řemesla volili a vybrali, hospodáře usedlé a zachovalé, kteřížto od pánuov
[9]	přísahu v radě vezmůúce, mají obyčejem starších hospodáře, podruhy, tovaryše, pa-
[10]	cholky, dievky i všecko to řemeslo spravovati, a ruoznice, sváry, zmatky, neřády
[11]	i nesnáze ukrocovati a v řád i pokoj a svornost napravovati spravedlivě a řádem
[12]	jako slušie. Seč by sami nemohli býti, to mají na pány konšely znésti, neboli na
[13]	rychtáře. A ti starší v tom úřadě nemají býti déle než do roka, leč by je přitom
[14]	páni zuostaviti chtěli déle, a po nich ihned jiní starší mají býti usazeni obyčejem
[15]	svrchupsanym.
[16]	Druhy artikul jest tento: Ktozby kolivék chtél se na tom femesle za
[17]	mistra posaditi, kromě zdejších městských dětí zachovalých, aby list svého zachovánie
[18]	přinesl, kterak se jest zachoval tu, kdež jest prve přebýval, a kterakého jest rodu,
[19]	neboli jest-li svobodný od zavázánie manželského, neboli fádné-li jest se svû man-
[20]	želkú oddáván, potom aby od pánuov sobě městského práva dobyl, a řemeslo před
[21]	starsimi okázal, Ze je umie svá rukü délati jako slušie, a do cechu patnácte grošuov
[22]	dal přístupného. To učině, aby se svobodně posadil za mistra.
[23]	Třetí artikul. Jakož jsú kotce ku prodávání chleba není v nově udělány,
[24]	aby každý mistr, buďto hospodář nebo podruh, neměl viece stolic nežli jednu, a na
[25]	té aby sám prodával nebo jeho hospodyně, nebo pacholek, dievka nebo jiná proda-
[26]	vačka: a o ty stolice mají každý rok losovati k sedění, najprv napřed hospodáři a po
[27]	nich podruhové; neb žádný pekař hospodář nebo podruh nemají prodávati chleba za
[28]	kotci ani před kotci anižto jinde než v kotcích, kteréž jsú k tomu prodaji a trhu
[29]	udělány a s toho jde požitek k městu a k obci, kromě trhových dní, to jest v pon-
[30]	dělí, v pátek a v středu, kdežto na ryncích obyčejně z starodávna prodávati
[31]	mají domácí, hosté bez překážky. Také nemají pekaři ani jich čeleď po ulicích ani
[32]	po hospodách ani po hokyniech anižto jinde preclíkuov, paytlíkuov, húscí ani jiného
[33]	chleba ku prodaji roznášeti, než mají jej vézti nebo nésti do koteuov nebo na trh
[34]	na rynky, jakož svrchu psáno stojí, a tu aby od nich komuž potřebie kupovali, ale
[35]	v svém domu nebo obydlí má každý hospodář i podruh plnü svo-
[36]	bodu prodávati bez překážky všelikteré.
[37]	Čtvrtý artikul, aby každý hospodář z toho řemesla dal na každé suché
[38]	dni do jich cechu dva penieze, a ty pcnieze mají nakládány býti k jich potřebám
[39]	obecním.
[40]	56*

Text view • Facsimile