Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
352 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víre
pravé všecko a Ze ani lest v ústech jeho shledána jest; též fidei diffinitionem,
jestliže naučil se, vysloví, i o večeři pána Krista, že jest pod spuosobú chleba
pravé jeho tělo a též pod spuosobem vína krev jeho oc. A proto tak vyznávaje,
mnohý zatracen bude, viera pak pravá každého přivede k spasení. Vidíš, žes ne-
uhodl a lecjaks odpovédél I neuméje viery k spasení, kterakZ lid vésti máà, hled,
aby sebe i jiných nezavedl; neb písmo jest: „Slepý slepého veda, oba v jámu upa-
dají.“ Lecos máš za vieru, jako slepý černé za bílé oc.
Na čtvrtý artikul, kteří sú hříchové najvětší, odpovídáš o sedmi hříšiech
smrtedlných a proti duchu svatému. Tu opět mdle a hlúpě odpovídáš, neb to mu-
sejí najvětší byti, z nichż zahynuti jistotně jde a žádného jimi vinného nemine;
hříchové pak na svatých byli smrtedlni, i proti duchu svatému, pro kteréž zatraceni
nejsú. Co David pýchy a cizoložstva, vraždy oc mél jest a jiní mnozí, co Magdalena
sedm däbluov z sedmi hříchuov smrtedlných, co Matúš svatý, Zacheus apoštol proti
duchu svatému činil hříchy, rúhaje se c: ale žádného z těch neuvedl hřích v smrt.
A když tak umíš vyčísti hříchy, proč za smrtedlné nemáš, co marného promluví se,
z čehož musí se vyčísti v den súdný; neb pomsta bude pro slova prázdná ano
i pro myśleni, Romanorum 11. „Cogitationibus inter se accusantibus oc in die, cum
judicabit Deus occulta hominum oc. A ty ani hfíchuov neumís rozeznati, i kterakZ vy-
stfieci muoZes lid od najvétsich hfichuov, neznaje jich? A dovodis nevéda, k čemu jest
ono Ezechielis 18: ,Anima, quae peccaverit, ipsa morietur“, k jinému jest to pismo.
A opět Proverb. 18: ,Impius cum in profundum venerit peccatorum, contemnit, “
k jinému jest to. Tos nautil se!
Na pátý artikul, která přikázání vydána sou křesťanuom, odpovídáš velmi
opět příhodně, jako by tak nechal, neb dieš: snad chceš tomu, že mezi šestmi
přikázáními není o dni svátečním. Tím míně o šesti božích přikázáních a o dni
svátečním. Z desieti vím, že tak jest. Ale která sou křesťanuom vydána přikázání,
nepověděls; neb ta židuom vydána sou. Pohleď sám pilně, protra oči, Exod. 20:
„Ego sum Dominus Deus tuus, gui eduxi te de terra Aegypti, domo servitutis;“
tak i židé v své řeči mají: „ve eretz misraim mi beth abadim“, t. z země
Egyptské, z domu služebnosti. Však Buoh z Egypta nás nevyvedl. A hned o přiká-
zänich die: Nebudeš míti bohuov oc, jako jim náležitá vyčítá oc. A kdež o šesti
přikázáních dieš, toť jest výklad přikázání daných židuom; neb sú měla tak zacho-
vána býti, jako pán Kristus vyložil, netoliko nezabiti, ale ani se hněvati, jenž hněv
počátek jest vraždy; opět netoliko nesmilniti, ale i nevzhlédati na ženu ku požádání,
jenž před Bohem jest za smilstvo sc. A tak pán Kristus vykládá, ač i ta všecka
přikázání křesťan zachovává; neb Pán řekl jest: „Nebudeli hojnější spravedlnost
vaše“ oc. Ty pak zle píšeš: „Toť nám hle křesťanuom Pán vydal“: ano to židuom
vydáno. Nechžť trochu otevru, ač bych neměl takovému mudriku: Mojžieš jiná
