Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
350 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
sedech kněz, čti sobě Hebr. 7. Podle řádu jeho jest, nemaje počátku ani konce,
kněz na věky orodující u otce za nás. Rom. 8.: Rex Salem, totiž král pokoje, Melchy-
sedec, to jest král spravedlnosti, tak jest Pán Kristus podle řádu jeho, a ne tak,
jakož dieš, podle oběti chleba a vína, čehož nikdá Kristus neobětoval, než samého
se na kříži. Hebr. 9.: Immaculatum Deo. A kdyby Crysostomo rozuměl de oblatione,
tak by nalezl.
A na konci před artikuli položil si, že pán Buoh také s prostnými a neumě-
lými rozmlúvání má; to písmo jest Proverb. 3., židovsky takto jest: „ve etchiescha-
rim sodo“, to jest s pravými neb s přímými rada jeho, neb právě věřící sou to,
jako byl apoštol, jemuž i jiným dal v se véfiti a radu svü a tajnost zjevil jemu.
A pravi§, że divus Hieronymus pise de sancto Marco super Marci evangelium o utnuti
prstu. Nikdá Jeronymus nepsal toho, neb ten prologus ani jiní in Evangelistas nejsü
jeho, neb ani textové nejsú výklad jeho ani epistolae apostoli. Erasmus prologos
jiné klade in Evangelistas, a ti sou Jeronymi. Lecos mni§, Ze Jeronymi jest a ne-
bude, a jinačejší v mnohém textové apostoli per Jeronymum sou.
V prvním před tímto psaní o písmu svatým i učiteluov jiných napsalť sem
dostatečně, ty však na ničemž nepřestáváš. Psalí sem, že písma svatá ve všem pravá
sú a o nich nic pochybováno nemá býti; jiných pak nejsú tak dokonalá, leč by
srovnala se s písmem syatým, a samo písmo svaté scriptura canonica dicitur. O tom
byl sem napsal prvé, a jest Augustini ad Hieronymum: „Ego solum eis libris, gui
canonici dicuntur“ sc. Augustinus sám o sobě píše, svědčie býti v knihách jeho ne-
dokonalost, řka in prologo libri 3. de Trinitate: „Noli meas literas ex tua opinione
vel contentione, sed ex divina lectione vel inconcussa ratione corrigere. Si quid in
eis veri comprehenderis, existendo non est meum, at intelligendo et amando et tuum
sit et meum. Si quid autem falsi conviceris, errando fuerit meum, sed jam cavendo
nec tuum sit nec meum“ oc. Vidíš, že sám dí, že faleš muože nalezena býti v jeho
knihách, též v jiných, neb Crysostomus, Cyprianus, Origenes, mistr Hus oc poblú-
dili, ale in libris canonicis nic bludného není oc. Divné a nerozumně pleteš: „Ego
enim accepi a Domino, guod et tradidi vobis“, a opět: „Domini sunt praecepta,
quae scribo vobis^, a pravíš nebýti odporné tomu, což biskupové svatí říkali: man-
damus, a že sú toho v zákoně božím dočtli sě, a dovodíš I. Corinth. 11.: „Laudo
vos fratres, qui prae omnia mei memores estis et sicut tradidi^ oc, I. Timoth. 4.:
„Praecipe hoc et doce“, Titi 2: „Argue cum omni imperio“. Act. 15. ap. pfikazoval,
aby ostříhali přikázání apoštolských sc. Jistě když tak písmu rozumíš, nic nerozumíš.
Cožť jest apoštolského učení, toť jest pravé a Kristovo, neb jistých jeho posluov,
v nichž jest mluvil. Kdybychom tak jiných biskupuov poslúchali, z apoštolského
tudiež učení vyšli bychom. Učitelé mají učiti podle apoštolského učení, neříkati
mandamus, což jest Kristovo a jeho apoštoluov. Nevím, srozumíš-li. O Lutherovi
