| [1] |
350 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
|
|---|
| [2] |
sedech kněz, čti sobě Hebr. 7. Podle řádu jeho jest, nemaje počátku ani konce,
|
|---|
| [3] |
kněz na věky orodující u otce za nás. Rom. 8.: Rex Salem, totiž král pokoje, Melchy-
|
|---|
| [4] |
sedec, to jest král spravedlnosti, tak jest Pán Kristus podle řádu jeho, a ne tak,
|
|---|
| [5] |
jakož dieš, podle oběti chleba a vína, čehož nikdá Kristus neobětoval, než samého
|
|---|
| [6] |
se na kříži. Hebr. 9.: Immaculatum Deo. A kdyby Crysostomo rozuměl de oblatione,
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
A na konci před artikuli položil si, že pán Buoh také s prostnými a neumě-
|
|---|
| [9] |
lými rozmlúvání má; to písmo jest Proverb. 3., židovsky takto jest: „ve etchiescha-
|
|---|
| [10] |
rim sodo“, to jest s pravými neb s přímými rada jeho, neb právě věřící sou to,
|
|---|
| [11] |
jako byl apoštol, jemuž i jiným dal v se véfiti a radu svü a tajnost zjevil jemu.
|
|---|
| [12] |
A pravi§, że divus Hieronymus pise de sancto Marco super Marci evangelium o utnuti
|
|---|
| [13] |
prstu. Nikdá Jeronymus nepsal toho, neb ten prologus ani jiní in Evangelistas nejsü
|
|---|
| [14] |
jeho, neb ani textové nejsú výklad jeho ani epistolae apostoli. Erasmus prologos
|
|---|
| [15] |
jiné klade in Evangelistas, a ti sou Jeronymi. Lecos mni§, Ze Jeronymi jest a ne-
|
|---|
| [16] |
bude, a jinačejší v mnohém textové apostoli per Jeronymum sou.
|
|---|
| [17] |
V prvním před tímto psaní o písmu svatým i učiteluov jiných napsalť sem
|
|---|
| [18] |
dostatečně, ty však na ničemž nepřestáváš. Psalí sem, že písma svatá ve všem pravá
|
|---|
| [19] |
sú a o nich nic pochybováno nemá býti; jiných pak nejsú tak dokonalá, leč by
|
|---|
| [20] |
srovnala se s písmem syatým, a samo písmo svaté scriptura canonica dicitur. O tom
|
|---|
| [21] |
byl sem napsal prvé, a jest Augustini ad Hieronymum: „Ego solum eis libris, gui
|
|---|
| [22] |
canonici dicuntur“ sc. Augustinus sám o sobě píše, svědčie býti v knihách jeho ne-
|
|---|
| [23] |
dokonalost, řka in prologo libri 3. de Trinitate: „Noli meas literas ex tua opinione
|
|---|
| [24] |
vel contentione, sed ex divina lectione vel inconcussa ratione corrigere. Si quid in
|
|---|
| [25] |
eis veri comprehenderis, existendo non est meum, at intelligendo et amando et tuum
|
|---|
| [26] |
sit et meum. Si quid autem falsi conviceris, errando fuerit meum, sed jam cavendo
|
|---|
| [27] |
nec tuum sit nec meum“ oc. Vidíš, že sám dí, že faleš muože nalezena býti v jeho
|
|---|
| [28] |
knihách, též v jiných, neb Crysostomus, Cyprianus, Origenes, mistr Hus oc poblú-
|
|---|
| [29] |
dili, ale in libris canonicis nic bludného není oc. Divné a nerozumně pleteš: „Ego
|
|---|
| [30] |
enim accepi a Domino, guod et tradidi vobis“, a opět: „Domini sunt praecepta,
|
|---|
| [31] |
quae scribo vobis^, a pravíš nebýti odporné tomu, což biskupové svatí říkali: man-
|
|---|
| [32] |
damus, a že sú toho v zákoně božím dočtli sě, a dovodíš I. Corinth. 11.: „Laudo
|
|---|
| [33] |
vos fratres, qui prae omnia mei memores estis et sicut tradidi^ oc, I. Timoth. 4.:
|
|---|
| [34] |
„Praecipe hoc et doce“, Titi 2: „Argue cum omni imperio“. Act. 15. ap. pfikazoval,
|
|---|
| [35] |
aby ostříhali přikázání apoštolských sc. Jistě když tak písmu rozumíš, nic nerozumíš.
|
|---|
| [36] |
Cožť jest apoštolského učení, toť jest pravé a Kristovo, neb jistých jeho posluov,
|
|---|
| [37] |
v nichž jest mluvil. Kdybychom tak jiných biskupuov poslúchali, z apoštolského
|
|---|
| [38] |
tudiež učení vyšli bychom. Učitelé mají učiti podle apoštolského učení, neříkati
|
|---|
| [39] |
mandamus, což jest Kristovo a jeho apoštoluov. Nevím, srozumíš-li. O Lutherovi
|
|---|
