821

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Dopisy z roku 1498. 277

chetné, a manzelce mé lhárky a kurvy kurevské. I nezdálot sé jeho z toho kárathi a mne v tom litovati ani tomu véfiti, coZt sem nai Zaloval, neZ abych to naň pro- vedl. I teď svědomie mám a teď naň to provozuji před těmito dobrými lidmi.^ A já slyše ty řeči, i sa prve svědom Košíka, že jest vešken nešlechetný a utrhač dobrých, a pruovod naň svědomím, i mluvil sem ku panu Olbramovi vedle pana Vajce, aby Košíka z toho trestal a jéj vsadil a k tomu připravil, aby přída do domu páně hajtmanova, prosil pana hajtmana i panie manželky jeho pro Buoh, pro matku boží, aby jemu to odpustili, což jest proti nim nešlechetně neprávě mluvil. A pan Olbram řekl jest to učiniti a jéj hned k tomu připraviti. A já svrchupsaný Václav k této své paměti kázal sem svi prirozent pečet přitisknúti k tomuto listu; a bylo-li by toho potřebie, to bych chtěl i ústně seznati. Jenž jest dán a psán v Soběslavi ten pátek po svatém Valentinu leth pané oc XCVIII®.

2127. Vyznání Markvarta z Doubravice, že jest vězněm pánů z Rožmberka. (M) Na Krumlově 1498, 2. června. — Orig. arch. Třeb. Fam. Doubravic.

Já Markvart z Doubravice vyznávám tiemto listem všem vuobec a přede vsemi, ktoZ jéj uzřie anebo čtúce slyšeti budú: Jakož sem byl úředníkem a služeb- níkem vysoce urozeného pána pana Petra z Roznberka, hajtmana krélovstvie Českého JMti, a v té službě jsa u JMti, učinil sem JMti neprávě a nešlechetně; kdež pro takový muoj nešlechetný účinek měl sem vedle proviněnie svého hodně a spravedlivě na hrdle tresktán býti. Jakož jest mne pak JMt chtěl hned hrdlem skutečně tresktati, ale k snažné a veliké přímluvě a prosbě vysoce urozeného pána, pana Oldřicha z Roznberka JMti, kdež jest JMt přímluvu k JMti učinil ne pro mne, ale toliko pro mé dietky, ze zvláštnie milosti při hrdle jest mne ráčil zachovati a vězením zavázati. Protož JMti z takové milosti, kterúž jest mi učiniti ráčil, po- korně děkuje, vyznávám tiemto listem, že sem JMti vězněm až do smrti své, a slíbil sem a mocí listu tohoto slibuji svü čest a vieru, v tom vězení se proti JMti zacho- vati, jakož na vězně slušie. A když by mne JMt obeslal a stavěti mi se rozkázal na kterýkolivěk čas, tehdy se mám a mocí listu tohoto slibuji postaviti v JMti moc, tak jakožto vězeň JMti, aby se mnú jakožto s vězněm svým JMt učinil, což ráčí. A toho vězenie nemám aniž mohu prázden býti nižádným vymyšleným obyčejem, leč bych skrze JMt dobrovolně propuštěn byl, v tom sobě nic ve všem světě ku po- moci nebera nižádným vymyšleným obyčejem. Pakli bych se k takovému obeslání a napomenutí nepostavil, tehdy sám na se vyznávám tiemto listem, že sem zase v tu vinu stracenie hrdla upadl. A kdež bych od JMti zastižen byl, mám vzat býti a bez milosti hrdla stratiti, kdežto ani glejtové ani nižádní frejunci nemají mně v tom