Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
548 D. XIII. Registra soudu komorního
odpory, přelíčení i. svědomí, takto o tom nalezli: Poněvadž sú obojí svědky vedli,
táhnúce se na podací kostelní, a toho dostatečně obojí neprovedli, komu by přieslu-
šeti mělo, z té příčiny JMt ten puohon zdvihli sú, a on Šimek Záviše jemu, Janovi
Śpetlovi, tiem pychem povinovat nenie. A chtie-li se strany o to podací kostelní
právem hledéti, právo se jim nezavírá. Stalo se v úterý den svatého Zigmunda.
R. IIL L 139 a.
1192.
Mezi Janem z Otradovic a Johankou z Cholpic o pobránt svrchkův a peněz. 1503, 2. května.
Jan z Otradovic pohnal Johanky z Cholpic. Vinil ji z pobrśni svrchkuov,
klenotuov, hotových peněz a šatuov, kteréž jest pobrala po ncbożtiku otci jeho Brykcim
v Nedražiciech, ješto toho všeho pokládá za tři sta kop grošuov českých. Vlożen
puohon létha MDIW v středu před svatým Fabiśnem [19. ledna].
V té při mezi Janem z Otradovic s jedné, a Johanků z Cholpic s strany
druhé. KdeZ on ji Johanku vinil z svrchkuov, klenotuov, peněz hotových a šatuov,
kteréž jest pobrala po nebožtíku Brykcím, otci jeho etc., tak jakož puohon šíře svědčí.
A na to ukázal svědomí. Proti tomu ona Johanka pohnaná odpírajíc pravila, že o ty
o všecky věci týž Jan s ní smlouvu dokonalú má, o svrchky všecky i o jiné věci,
a ta smlouva že jich obojích pečetmi zapečetěna jest, v kteréžto stojí, Ze on Jan
k tomu se zase navracovati a z ničehéhož napomínati nemá, a že sú oboje strany
tu smlouvu Jindřichovi Jivanskému schovati dali, a ona že jest téhož Jindřicha po-
hnala, aby jí tu smlouvu k této její potřebě položil. Tu on Jindřich Jivanský po-
věděl, že se k tomu zná, že sú mu ji tu smlouvu schovati dali, ale že jest nebyla
zapečetěna, a že sú mu ji tak schovati dali, když by se té smlouvě dosti stalo, aby
ji ztrhal. Proti tomu ona Johanka pohnaná odpierajíc pravila, že jest mu jí na to,
aby ji strhal, schovati nedala, ale kdyż by jí potřebovala, aby ji k své potřebě mieti
mohla. I tu týž Jindřich jsa tázán od JMtí pánuov, tázal-li se jest jí, paní Johanky,
dosti-li se jest jí, té smlouvě, stalo, nežli jest ji ztrhal, a on odpověděl, že netázal,
než že sám vie, Ze se jest té smlouvě dosti stalo. I JMt pán, pan Vilém z Pern-
šteina na Helfensteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
kami, krále JMti raddami, takto o tom rozkázati ráčili: aby on Jindřich nadepsaný
tu ceduli smluvní jí, Johance svrchu menované, položil na svatého Martina najprv
příštieho podle puohonu. Pakli by jí nepoložil, tehdy pro takovú příčinu, poněvadž
jest tu smluvní ceduli ztrhal, nedotézav se ji Johanky, stalo-li se jest té smlouvé
dosti, aby ji v tom ve všem puohonu, z éeho% ji sirotek svrchupsany pohnal, za-
stoupil a za ni práv byl, poněvadž se ona na smlouvu táhne a jí se brániti chce,
z čehož jest pohnána. A protož z těch příčin JMt páni této pře odkládají až do
svatého Martina najprv budúcieho. Stalo se v úterý den svatého Zigmunda.
R. IIL. 1. 139 b. Srov. nález 6. 1192 na str. 648.
