EN | ES |

Facsimile Lines

802


< Page >

[1]
548 D. XIII. Registra soudu komorního

[2]
odpory, přelíčení i. svědomí, takto o tom nalezli: Poněvadž obojí svědky vedli,
[3]
táhnúce se na podací kostelní, a toho dostatečně obojí neprovedli, komu by přieslu-
[4]
šeti mělo, z příčiny JMt ten puohon zdvihli , a on Šimek Záviše jemu, Janovi
[5]
Śpetlovi, tiem pychem povinovat nenie. A chtie-li se strany o to podací kostelní
[6]
právem hledéti, právo se jim nezavírá. Stalo se v úterý den svatého Zigmunda.
[7]
R. IIL L 139 a.
[8]
1192.
[9]
Mezi Janem z Otradovic a Johankou z Cholpic o pobránt svrchkův a peněz. 1503, 2. května.

[10]
Jan z Otradovic pohnal Johanky z Cholpic. Vinil ji z pobrśni svrchkuov,
[11]
klenotuov, hotových peněz a šatuov, kteréž jest pobrala po ncbożtiku otci jeho Brykcim
[12]
v Nedražiciech, ješto toho všeho pokládá za tři sta kop grošuov českých. Vlożen
[13]
puohon létha MDIW v středu před svatým Fabiśnem [19. ledna].

[14]
V při mezi Janem z Otradovic s jedné, a Johanků z Cholpic s strany
[15]
druhé. KdeZ on ji Johanku vinil z svrchkuov, klenotuov, peněz hotových a šatuov,
[16]
kteréž jest pobrala po nebožtíku Brykcím, otci jeho etc., tak jakož puohon šíře svědčí.
[17]
A na to ukázal svědomí. Proti tomu ona Johanka pohnaná odpírajíc pravila, že o ty
[18]
o všecky věci týž Jan s smlouvu dokonalú , o svrchky všecky i o jiné věci,
[19]
a ta smlouva že jich obojích pečetmi zapečetěna jest, v kteréžto stojí, Ze on Jan
[20]
k tomu se zase navracovati a z ničehéhož napomínati nemá, a že oboje strany
[21]
tu smlouvu Jindřichovi Jivanskému schovati dali, a ona že jest téhož Jindřicha po-
[22]
hnala, aby tu smlouvu k této její potřebě položil. Tu on Jindřich Jivanský po-
[23]
věděl, že se k tomu zná, že mu ji tu smlouvu schovati dali, ale že jest nebyla
[24]
zapečetěna, a že mu ji tak schovati dali, když by se smlouvě dosti stalo, aby
[25]
ji ztrhal. Proti tomu ona Johanka pohnaná odpierajíc pravila, že jest mu na to,
[26]
aby ji strhal, schovati nedala, ale kdyż by potřebovala, aby ji k své potřebě mieti
[27]
mohla. I tu týž Jindřich jsa tázán od JMtí pánuov, tázal-li se jest , paní Johanky,
[28]
dosti-li se jest , smlouvě, stalo, nežli jest ji ztrhal, a on odpověděl, že netázal,
[29]
než že sám vie, Ze se jest smlouvě dosti stalo. I JMt pán, pan Vilém z Pern-
[30]
šteina na Helfensteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
[31]
kami, krále JMti raddami, takto o tom rozkázati ráčili: aby on Jindřich nadepsaný
[32]
tu ceduli smluvní , Johance svrchu menované, položil na svatého Martina najprv
[33]
příštieho podle puohonu. Pakli by nepoložil, tehdy pro takovú příčinu, poněvadž
[34]
jest tu smluvní ceduli ztrhal, nedotézav se ji Johanky, stalo-li se jest smlouvé
[35]
dosti, aby ji v tom ve všem puohonu, z éeho% ji sirotek svrchupsany pohnal, za-
[36]
stoupil a za ni práv byl, poněvadž se ona na smlouvu táhne a se brániti chce,
[37]
z čehož jest pohnána. A protož z těch příčin JMt páni této pře odkládají do

[38]
svatého Martina najprv budúcieho. Stalo se v úterý den svatého Zigmunda.
[39]
R. IIL. 1. 139 b. Srov. nález 6. 1192 na str. 648.


Text viewFacsimile