Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
472 C. XVII. Listiny Jindřicho-Hradecké
nání o pana z Rozmberka, že bych vám ji voznámil oc. A protož, což v tom ve
všem vuole vaše jest, to mi oznamte, tak já se zachovám a ne jinak. A tohoto mi
posla prosím brzo vypravte zase s odpovědí. Datum na Dubě, v sobotu na den svaté
panny Kateřiny leta sc XXV“. Jan z Wart., opat kláštera panenského v Dubě.
294.
Týž pseudonym ku panu Adamovi z Hradce pokračuje ve svých žalobách a radách proti straně
Rožmitálské a Paškovské.
Na Dubě, 29. listopadu 1525. Orig. pap. Historica.
Můj zvláště milý pane a příteli! Pán Buoh všemohúcí vám rač všecko podle
žádosti vaší dáti, věrně a z upřímného srdce bych vám toho přál. 7 psaní vašeho
porozomívám, že posel můj vás s mými listy ještě nebyl došel, když ste mi to psaní
učinili; jakož pak žádný váš posel u mne nebyl, nežli toto vaše psaní posel z Bole-
slavi mi dnes přinesl oc. Vo nezměněném klusu toho koně velmi rád slyším, a byť
jedné než mimo chodil, kdyžť na něho knížecí Velebnost vsedne, ještoť takoví páni
velmi rádi na mimochodnících jezdí. A coZ se listüv vo tom práva dopomáhání do-
týče, toť sluší rozvážiti, mají-li vyjíti čili nemají, neboť toliko do sv. Pavla na víru
obrácení pantáta vodkládá. Nyni jich proto pozadrite, vSak d[ost čajsu jest. Neb
toto mluví páni sobkové, že kdož jest koli radil králi JMti, aby toho práva nebyl[o
dop]omáháno, že jest proti své cti radil, a že to chtí pokázati privilejemi, že má
z země i s dědici svými vyhnán býti oc.
A což se pak vydání listu panu Vrtílkovi dotýče, jáť sem jemu jej jistě na
jeho přiřčení, tak jakž mi bylo poručeno, vydal. A když se pak nechce ustanoviti, co
sem já tím vinen? Ač jemu toho věrně nepřeji. Však pak mám jeho list, v kterémž
se sám zná ku přiřčení a ku přípovědi. Držím, že mi tuto tak tuze píšete dvorským
štrichem proto, aby se to jemu doneslo. I víte, že se von se mnou nic nespravuje.
Než prosím, učiňte tak a pište jemu, kterak se má paní Její Mt na mne pro něho
rátí hněvati, a jáť jemu také něco napíši. Ale všeckoť se to na ten konec děje,
Zet tomu jináče nevěří, nežli že naši páni Jich Mt i pan arcibiskup, jakž jich kníže
duojde, nedostojf, a že coufnou. A učiníliť to, samiť sobě zle učiní; a nás by raději
zbyli, skůro by lépe bylo oc.
A což se jízdy dotýče páně Arnoštovy, tení by již hotov byl, než toliko
chtěl by věděti vo ty vozy a koně, takli je má zjednati i do krytého vozu i do
špížnýho, čili jak jinak; nebo sice budou musiti čtyři vozy míti, i více s nimi
bez potřeby utratiti mušejí. Což se přípisuov dotýče, mně se nezdá, aby jakých bylo
potřebí, než toliko dva věřicí listy, jeden králi a králové JJMtem, a druhý panu arci-
biskupu, a též dvě instrukcí. A což se psaných vosob dotýče v Kolíně, píšete, abych
já je spořádal. I to bych já učinil, ale že jich neznám, a zvláště [ve] vašich krajích.
