Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1523 a 1524. 455
při každém svatém Jiří a sv. Havle po 8 @ gr. č., & pan Wolf po 3 ( gr. &, tak
aby ona každého roku těch 20 ff! gr. č. od nás obojích do svého obydlie vyplněné
a poslané nalezala.
Item pan Wolf pannu Žofku, když to pán Buoh dá, že svoji budú, má k tomu
míti anébrž i panu Janovi nadto přiříká, Ze tejż pan Jan pro takovü sumu panně
Zofce uji&énü do éasu v té smlouvě položeném od panny Žofky nalehán ani upo-
mínán býti nemá, ani od něho od pana Wolfa, ač by v tom času panna Žofka smrtí
sešla a jemu ten ostatek dala a poručila, do vyjití času V smlouvě anebo v listu
položeném, ani také bratří a budúcích jeho, než jestliže by pán Buoh pana Wolfa
od smrti uchovati neráčil, čehož pane Božě ostřez, prvé nežli by ten čas vyšel, tehdy
se jí cesta k up[omínánf] její sumy ujištěné nezavírá.
A coż se pak użitkuov dóten[....] dotýče, aneb ačby chtěla k čemu dále
právo míti panna Žofka, ta věc při první námluvě aneb o tom narovnánie zuostavena
buď, kteréž jest se stalo mezi panem Zdeňkem na místě paní Johanky a panem
Janem bratrem jejím, že se toho k naučenie panskému a vládyckému, když by
JJMt v soudu zemském seděti ráčili; podati má. A pan Wolf což po ní věna
vezme, to jí ujistiti má, jakž se za řád a za obyčej v tomto královstvie Českém
drží a zachovává, buďto na statku nebo listem věnným; též také jestliže by kdy
co její sumy paní Zofky nad věno k sobě přijal, a ona mu to puojčila, to jí také
podle řádu a obyčeje tohoto královstvie ujistiti má.
A tuto smlouvu slíbili jsou sobě ctně, věrně a právě zdržeti jako na ctné
pány sluší; pakliby která strana, ač se o tom nedrží, z této smlouvy v kterémkoli
artikuli ven jíti chtěla; tehdy straně druhé aby 1000 (E gr. č. propadla, a pro ten
1000 (P gr. č. aby ta strana, kteráž by ji držala, mohla stranu druhú upomínati
tiem všiem právem, jakoby list s visutými pečetmi a rukojměmi obyčejný tohoto
královstvie měla. A pro lepší jistotu a vědomost věcí svrchupsaných já vajšpsaný
Jan, též i já také tuto psaný Wolf sekrety své přitisknúti jsme dali, připrosivše
také vajš dotčených pánuov, kteříž jsou této smlouvě naší přítomni byli, že jsou také
na svědomí sekryty své podle našich přitisknúti dali. Stalo se leta a dne, jakož se
nahoře píše.
Pět červených malých pečetí.
273.
Král Ludvík brání Adama z Hradce před možnou pomluvou, že vydal bez vědomí jeho listinu
královskou.
Dán v Preśpurce, 20. ledna 1524. Orig. perg. 283.
My Ludvík z božie milosti Uherský, Český sc král a markrabie Moravský oc.
Oznamujem tiemto listem všem, že jest na nás vzneSeno, kterak by někdo neb ně-
