[1] |
|
---|
[2] |
při každém svatém Jiří a sv. Havle po 8 @ gr. č., & pan Wolf po 3 ( gr. &, tak
|
---|
[3] |
aby ona každého roku těch 20 ff! gr. č. od nás obojích do svého obydlie vyplněné
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
Item pan Wolf pannu Žofku, když to pán Buoh dá, že svoji budú, má k tomu
|
---|
[6] |
míti anébrž i panu Janovi nadto přiříká, Ze tejż pan Jan pro takovü sumu panně
|
---|
[7] |
Zofce uji&énü do éasu v té smlouvě položeném od panny Žofky nalehán ani upo-
|
---|
[8] |
mínán býti nemá, ani od něho od pana Wolfa, ač by v tom času panna Žofka smrtí
|
---|
[9] |
sešla a jemu ten ostatek dala a poručila, do vyjití času V smlouvě anebo v listu
|
---|
[10] |
položeném, ani také bratří a budúcích jeho, než jestliže by pán Buoh pana Wolfa
|
---|
[11] |
od smrti uchovati neráčil, čehož pane Božě ostřez, prvé nežli by ten čas vyšel, tehdy
|
---|
[12] |
se jí cesta k up[omínánf] její sumy ujištěné nezavírá.
|
---|
[13] |
A coż se pak użitkuov dóten[....] dotýče, aneb ačby chtěla k čemu dále
|
---|
[14] |
právo míti panna Žofka, ta věc při první námluvě aneb o tom narovnánie zuostavena
|
---|
[15] |
buď, kteréž jest se stalo mezi panem Zdeňkem na místě paní Johanky a panem
|
---|
[16] |
Janem bratrem jejím, že se toho k naučenie panskému a vládyckému, když by
|
---|
[17] |
JJMt v soudu zemském seděti ráčili; podati má. A pan Wolf což po ní věna
|
---|
[18] |
vezme, to jí ujistiti má, jakž se za řád a za obyčej v tomto královstvie Českém
|
---|
[19] |
drží a zachovává, buďto na statku nebo listem věnným; též také jestliže by kdy
|
---|
[20] |
co její sumy paní Zofky nad věno k sobě přijal, a ona mu to puojčila, to jí také
|
---|
[21] |
podle řádu a obyčeje tohoto královstvie ujistiti má.
|
---|
[22] |
A tuto smlouvu slíbili jsou sobě ctně, věrně a právě zdržeti jako na ctné
|
---|
[23] |
pány sluší; pakliby která strana, ač se o tom nedrží, z této smlouvy v kterémkoli
|
---|
[24] |
artikuli ven jíti chtěla; tehdy straně druhé aby 1000 (E gr. č. propadla, a pro ten
|
---|
[25] |
1000 (P gr. č. aby ta strana, kteráž by ji držala, mohla stranu druhú upomínati
|
---|
[26] |
tiem všiem právem, jakoby list s visutými pečetmi a rukojměmi obyčejný tohoto
|
---|
[27] |
královstvie měla. A pro lepší jistotu a vědomost věcí svrchupsaných já vajšpsaný
|
---|
[28] |
Jan, též i já také tuto psaný Wolf sekrety své přitisknúti jsme dali, připrosivše
|
---|
[29] |
také vajš dotčených pánuov, kteříž jsou této smlouvě naší přítomni byli, že jsou také
|
---|
[30] |
na svědomí sekryty své podle našich přitisknúti dali. Stalo se leta a dne, jakož se
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
Pět červených malých pečetí.
|
---|
[33] |
|
---|
[34] |
Král Ludvík brání Adama z Hradce před možnou pomluvou, že vydal bez vědomí jeho listinu
|
---|
[35] |
|
---|
[36] |
Dán v Preśpurce, 20. ledna 1524. Orig. perg. 283.
|
---|
[37] |
My Ludvík z božie milosti Uherský, Český sc král a markrabie Moravský oc.
|
---|
[38] |
Oznamujem tiemto listem všem, že jest na nás vzneSeno, kterak by někdo neb ně-
|
---|