Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Z let 1486 a 1487. 501
na nás přišla, té polovici knězi proboštovi dáti máme. A týž kněz probošt v těch ve
všech lesiech, kteříž k tomu zboží Radúšovskému příslušejí, aby sobě lovil, kdež se
jemu zdáti bude. A my máme na každý rok dávati knězi proboštovi srnu štědrého
večera. — Pečet kromě obou vydavatelů listiny této slovut. panoše Matěje ze Zbra-
slavic, hajtmana v ty časy na Mělníce. — Leta od naroz. syna b. 1487., ten úterý
po Božiem křtění.
140.
Kl. Chotěšovský. — Na Hradě Pražském. 1487, 10. března. — Č. 148.
My Vladislav, z b. mil. král český oc. oznamujem, — Ze proseni jsme od
slovut. Jiříka a Benedy bratří Cukruov z Chýlic, věrných našich milých, abychom jim
ráčili dáti výplatu na lesu Vysoké, příslušejíciem k klášteru našemu Chotěšovskému.
My znajíce věrné a ustavičné služby [jich] — již psaným Jiříkovi a Benedovi tuto
milost učinili jsme, — aby oni, když se jim zdáti a líbiti bude, mohli vyplatiti již
psaný les Vysokúů k držení a požívání svému z zápisuov najjasn. krále Jiřieho, —
od těch osob, kteříž toho lesu, jenž slove Vysoká, v držení jsú. A když to vyplatie,
aby týž Jiřík a Beneda i dědicové jich to měli, drželi a toho požívali bez našie,
budücích našich králuov českých i všech jiných lidí všeliké překážky. Tuto milost jim
a dědicóm jich při tom činiece a dávajíce, aby od toho času, když ten les vyplatie,
nebyli splacováni — z toho lesu za plných deset let pořád zběhlých. Než po vyjití
těch desieti let, když bychom my neb budůúcí naši králové čeští nebo ty osoby, jimž
by ta výplata spravedlivě příslušela, chtěli již psaný les Vysoků od nich vyplatiti,
tehdy máme jim dáti za výplatu tu summu vcele a úplně, v kteréž ten les vyplatie
vedle zněnie zápisu již psaného krále Jiřieho. — A ktož by tento list měl s již psaných
Jiříka a Benedy, kdyZ to vyplatie, neb dédicóv jich dobrü volí a svobodnů, chcem,
aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. — Dán na hradě Pražském
v sobotu před sv. Řehořem, 1. b. 1487, král. našeho léta šestnáctého. — Ad rela-
cionem d. Johannis de Sselnberk, cancellarii regni Bohemie. — Verso: Registrata.
141.
Kl. Chotěšovský. — B. m. 1487, 20. dubna. — Č. 149.
Já Skolastika z Otova vyznávám oc, — jakož mám čtyři listy na pargameně
s visutymi pecetmi, kteříž listové dostali jst sé mné nadepsané Skolastice po predcích
mých: item dva listy mám od ciesafe Sigmunda sl. pam., první list svědčí na čtyři
sta a druhý list svědčí na puol druhého sta, a to vše na groše české, v kterýchžto
summách svrchupsaných ciesař Sigmund slavné paměti zapisuje Janovi řečenému
Gutštein a Martinovi řečený Ruchce bratřím z Uotavy, a to tyto vesnice dolepsané
příslušejície k klášteróm Chotěšovu a klášteru Pivoňce, zejména tyto: item Mlýnec,
