Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
478 D. XIII. Registra soudu komorného,
platu v Uostrovcích, kterýž by to plat měl vydáván býti k klášteru Teplskému. Jakož
týž Jiřík odpieral a pravě, žě jest to dědicstvie téhož Wolšteina, a poněvadž jest
dědicstvie, prose, aby byl zachován při právě a soudu zemským. JMKská slyše žalobu
i odpor, takto ráčil rozkázati: Poněvadž dědicstvie pokládá [a] platu na dědinách se do-
týče, jestliže se zdáti bude témuž Vavřincovi a Kašparovi jej Wolšteina z toho právem
zemským viniti, že mu se ta cesta nezavierá. Actum ut supra.
R. II. a, list С. 11. b.
557.
Mezi Jiříkem děkanem Litoměřickým a Janem Píštským. 1487, 17. listopadu.
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi knězem Jiříkem děkanem Litoměřickým
s jedné, a Janem Pieštským s strany druhé o desátek. Jakož týž děkan ukázal jest
svédomie bratra Thoméäe zékonu bratruov sv. Františka, že by před týmž vyznali
František a Václav služebníci někdy mistra Tábora, před ním i jinými. A toho list
ukázal a pečeti. Jan Pieštský tomu svědomie jest odpieral a odepřel, a ukázal jest
list s pečetí od téhož bratra Thomáše, v kterémžto vyznává, že o tom svědomí nic
nevie, a že jsú děkanovi žádného svědomie nedali. JMt vyslyšev žaloby i odpor, i takto
rozkazuje: aby obojí pred JMKskü stáli na Hromnice nynie příštie, a téhož bratra
Tomáše na ten čas aby také před JMtí postavili. Actum die ut supra.
R. II. a. list G. 12. a.
558.
Mezi Petrem Makuškou a Líčkem. 1487, 19. listopadu.
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi Petrem Makušků s jedné, a panem
Líčkem s strany druhé o trh, což se u Libic dotýče. Jakož týž Petr ukázal jest
smlúvu, kteráž se stala mezi ním a nebožtíkem Václavem z Přčbor, kterážto smlúva
ukazuje, že nadepsaný Petr má zavdati při svatém Havle nebo prve XII set zlatých.
A paní Markéta z Chlumu pravila jest, že jest jí byl řekl závdavek dáti při sv.
Václavě, a potom přijev k ní, že jest jí slíbil dáti konečně při sv. Havle. Jakož pak
ukázal týž Petr list, v kterómż mu ona píse, Ze by jí psal v svém listu, Ze jie čeká
s penézi u desk. A ona na to Zé jest k nému Vojkovského posielala tiežíci se, jsü-li
penieze pohotově. A také že se týž Vojkovský u desk ptal, jsú-li jaké penieze po-
lozeny, ale že se žádných nemohl doptati, jakož pak sám nadepsaný Petr pověděl
jest, že jest žádných peněz u desk nepoložil. JMKská vyslyšev žalobu i odpor, takto
rozkazuje: Poněvadž nadepsaný Petr peněz u desk ani jinde nepoložil a té věci ne-
oznámil, že peníze ležie, že jest sám sebú vinen, a že táž paní Margréta své prodati
mohla, komuž se jí líbilo, poněvadž jí penieze na čas jmenovitý nejsú dány. A což
se těch handlivých řečí dotýče mezi nadepsanými Petrem a Líčkem, aby o to přátely
