| [1] |
478 D. XIII. Registra soudu komorného,
|
|---|
| [2] |
platu v Uostrovcích, kterýž by to plat měl vydáván býti k klášteru Teplskému. Jakož
|
|---|
| [3] |
týž Jiřík odpieral a pravě, žě jest to dědicstvie téhož Wolšteina, a poněvadž jest
|
|---|
| [4] |
dědicstvie, prose, aby byl zachován při právě a soudu zemským. JMKská slyše žalobu
|
|---|
| [5] |
i odpor, takto ráčil rozkázati: Poněvadž dědicstvie pokládá [a] platu na dědinách se do-
|
|---|
| [6] |
týče, jestliže se zdáti bude témuž Vavřincovi a Kašparovi jej Wolšteina z toho právem
|
|---|
| [7] |
zemským viniti, že mu se ta cesta nezavierá. Actum ut supra.
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
557.
|
|---|
| [10] |
Mezi Jiříkem děkanem Litoměřickým a Janem Píštským. 1487, 17. listopadu.
|
|---|
| [11] |
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi knězem Jiříkem děkanem Litoměřickým
|
|---|
| [12] |
s jedné, a Janem Pieštským s strany druhé o desátek. Jakož týž děkan ukázal jest
|
|---|
| [13] |
svédomie bratra Thoméäe zékonu bratruov sv. Františka, že by před týmž vyznali
|
|---|
| [14] |
František a Václav služebníci někdy mistra Tábora, před ním i jinými. A toho list
|
|---|
| [15] |
ukázal a pečeti. Jan Pieštský tomu svědomie jest odpieral a odepřel, a ukázal jest
|
|---|
| [16] |
list s pečetí od téhož bratra Thomáše, v kterémžto vyznává, že o tom svědomí nic
|
|---|
| [17] |
nevie, a že jsú děkanovi žádného svědomie nedali. JMt vyslyšev žaloby i odpor, i takto
|
|---|
| [18] |
rozkazuje: aby obojí pred JMKskü stáli na Hromnice nynie příštie, a téhož bratra
|
|---|
| [19] |
Tomáše na ten čas aby také před JMtí postavili. Actum die ut supra.
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
558.
|
|---|
| [22] |
Mezi Petrem Makuškou a Líčkem. 1487, 19. listopadu.
|
|---|
| [23] |
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi Petrem Makušků s jedné, a panem
|
|---|
| [24] |
Líčkem s strany druhé o trh, což se u Libic dotýče. Jakož týž Petr ukázal jest
|
|---|
| [25] |
smlúvu, kteráž se stala mezi ním a nebožtíkem Václavem z Přčbor, kterážto smlúva
|
|---|
| [26] |
ukazuje, že nadepsaný Petr má zavdati při svatém Havle nebo prve XII set zlatých.
|
|---|
| [27] |
A paní Markéta z Chlumu pravila jest, že jest jí byl řekl závdavek dáti při sv.
|
|---|
| [28] |
Václavě, a potom přijev k ní, že jest jí slíbil dáti konečně při sv. Havle. Jakož pak
|
|---|
| [29] |
ukázal týž Petr list, v kterómż mu ona píse, Ze by jí psal v svém listu, Ze jie čeká
|
|---|
| [30] |
s penézi u desk. A ona na to Zé jest k nému Vojkovského posielala tiežíci se, jsü-li
|
|---|
| [31] |
penieze pohotově. A také že se týž Vojkovský u desk ptal, jsú-li jaké penieze po-
|
|---|
| [32] |
lozeny, ale že se žádných nemohl doptati, jakož pak sám nadepsaný Petr pověděl
|
|---|
| [33] |
jest, že jest žádných peněz u desk nepoložil. JMKská vyslyšev žalobu i odpor, takto
|
|---|
| [34] |
rozkazuje: Poněvadž nadepsaný Petr peněz u desk ani jinde nepoložil a té věci ne-
|
|---|
| [35] |
oznámil, že peníze ležie, že jest sám sebú vinen, a že táž paní Margréta své prodati
|
|---|
| [36] |
mohla, komuž se jí líbilo, poněvadž jí penieze na čas jmenovitý nejsú dány. A což
|
|---|
| [37] |
se těch handlivých řečí dotýče mezi nadepsanými Petrem a Líčkem, aby o to přátely
|
|---|
| [38] |
|
|---|
