Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
32 A. XIV. Dopisy
wédeli, a że i jini jim take odpowódi. I žádali sů, prosiec, abych pane TM' obe-
slal, żadajice se pane s tebů a se mni sjeti, kdezby ráóil, a zwlastś jmenujic
w Sobéslawi; pakliby sam TM' nemohl, ale se panem Jindfichem synem twym. A
tak tomu rozumiem, Żeby při nás rádi zuostati chtěli. Pak mily pane, coż jest
úmyslu twého, to mi daj wěděti, nebě musím dáti jim spěšnů odpowěd. Dat. Hra-
decz, fer. II post festum S. Procopii conf. et patroni, anno oc. L*.
Oldiich z Hradce.
(Odpowěděl p. Oldřich z Rosenberka, že pošle syna swého p. Jindřicha
příšti neděli, d. 12 Jul.)
56.
Oldřich ze Hradce u Bedřicha ze Strážnice omlauwá se, že pro nemoc k určenému
sjezdu přijeti nemůže.
Na Hradci, 1450, 30 Aug. (Kopie.)
Urozenému knězi Bedřichowi ze Strážnice, kmotru mému milému.
Službu swů wzkazuji, urozený kmotře milý! Dáwámť wěděti, že p. Děpolta
k tomu našemu sjezdu, o němž tebe tajno nenie, nikoli jmieti nemohu, nebť jest
na hrady swé odjel. A sám, buoh to wie, že k tomu jeti nemohu z dopuštěnie
boZieho; neb nejednü, ale několika nemocmi jsem obtiežen , ježto skrze ty ne-
toliko ten sjezd, ale i jiné wčci musím opustiti, ježtoťby straně nasie zwláště, i
také wšie zemi tiem mnoho dobrého přijíti mohlo. A jestliže tomu wěřiti nechceš,
ale pošli ke mně někoho swého, a to shledáš, žeť tak jest, cožť pisi. Nez kdyzt
mi milý pán buoh pomóž, jehož nesmírné milosti silně doufám, mým sjezdem ne-
budet nic obmeškáno, jakož pak wždy tebe tajno nebude. I wéïimt, milÿ kmotře,
že mi za zlé jmieti nebudeš. Dat. Hradecz, dominico die Felicis et Aucti, anno-
rum oc. L%
Oldřich z Hradce.
57.
Oldřich ze Hradce oswědčuje se Bedtichowi ze Stráznice, że chce wšecko učiniti,
co jemu dlužen jest.
Na Hradci, 1451, 18 Jan. (Kopie.)
Urozenému knězi Bedřichowi ze Strážnice, kmotru mému milému.
Službu swů wzkazuji, urozený kmotře milý! Jakož mi píšeš, aťbych dal
wěděti, chciliť učiniti od sebe sprawedliwé: kmotře milý, wieš dobře, kterak sme
přestali byli o to na pánu z Rosenberka, a žeť sem já nikdy neotpieral tobě ne-
učiniti po pánu, cožťbych učiniti měl, a ty mně téz. A poněwadž pan z Rosen-
