EN | ES |

Facsimile Lines

795

< Page >
[1]
32 A. XIV. Dopisy

[2]
wédeli, a że i jini jim take odpowódi. I žádali sů, prosiec, abych pane TM' obe-
[3]
slal, żadajice se pane s tebů a se mni sjeti, kdezby ráóil, a zwlastś jmenujic
[4]
w Sobéslawi; pakliby sam TM' nemohl, ale se panem Jindfichem synem twym. A
[5]
tak tomu rozumiem, Żeby při nás rádi zuostati chtěli. Pak mily pane, coż jest
[6]
úmyslu twého, to mi daj wěděti, nebě musím dáti jim spěšnů odpowěd. Dat. Hra-
[7]
decz, fer. II post festum S. Procopii conf. et patroni, anno oc. L*.

[8]
Oldiich z Hradce.

[9]
(Odpowěděl p. Oldřich z Rosenberka, že pošle syna swého p. Jindřicha
[10]
příšti neděli, d. 12 Jul.)

[11]
56.

[12]
Oldřich ze Hradce u Bedřicha ze Strážnice omlauwá se, že pro nemoc k určenému

[13]
sjezdu přijeti nemůže.
[14]
Na Hradci, 1450, 30 Aug. (Kopie.)

[15]
Urozenému knězi Bedřichowi ze Strážnice, kmotru mému milému.

[16]
Službu swů wzkazuji, urozený kmotře milý! Dáwámť wěděti, že p. Děpolta
[17]
k tomu našemu sjezdu, o němž tebe tajno nenie, nikoli jmieti nemohu, nebť jest
[18]
na hrady swé odjel. A sám, buoh to wie, že k tomu jeti nemohu z dopuštěnie
[19]
boZieho; neb nejednü, ale několika nemocmi jsem obtiežen , ježto skrze ty ne-
[20]
toliko ten sjezd, ale i jiné wčci musím opustiti, ježtoťby straně nasie zwláště, i
[21]
také wšie zemi tiem mnoho dobrého přijíti mohlo. A jestliže tomu wěřiti nechceš,
[22]
ale pošli ke mně někoho swého, a to shledáš, žeť tak jest, cožť pisi. Nez kdyzt
[23]
mi milý pán buoh pomóž, jehož nesmírné milosti silně doufám, mým sjezdem ne-
[24]
budet nic obmeškáno, jakož pak wždy tebe tajno nebude. I wéïimt, milÿ kmotře,
[25]
že mi za zlé jmieti nebudeš. Dat. Hradecz, dominico die Felicis et Aucti, anno-
[26]
rum oc. L%

[27]
Oldřich z Hradce.
[28]
57.

[29]
Oldřich ze Hradce oswědčuje se Bedtichowi ze Stráznice, że chce wšecko učiniti,
[30]
co jemu dlužen jest.
[31]
Na Hradci, 1451, 18 Jan. (Kopie.)

[32]
Urozenému knězi Bedřichowi ze Strážnice, kmotru mému milému.

[33]
Službu swů wzkazuji, urozený kmotře milý! Jakož mi píšeš, aťbych dal
[34]
wěděti, chciliť učiniti od sebe sprawedliwé: kmotře milý, wieš dobře, kterak sme
[35]
přestali byli o to na pánu z Rosenberka, a žeť sem já nikdy neotpieral tobě ne-
[36]
učiniti po pánu, cožťbych učiniti měl, a ty mně téz. A poněwadž pan z Rosen-

Text view • Facsimile