Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
148 A. VII. Psant p. Wilima z Pernstcina r. 1520.
se ti počátkowé stali, bez příčiny ode mne i od syna mćho Wim dané: kterak
my tomu wime učiniti, než každému powoliti toho, kdož čeho na nás hledá, ač
jistě nerádi ?
Neb sudte se sami. On Wám psal, abyšte lidi o to wydali: k tomu jste
piistaupiti nechteli. Psal Wám, Zádaje o owce, abyste je člowičku nebožátku wrátili:
jakau jste odpowéd dali, ta jest pred rukama.
Pak já otci Wašemu jsem ktomu mýtu dopomohl, a by mne nebylo, neměli
byste ho; pak jaká odplata!
Milý pane! můžeteli srownati, myť jsme tomu rádi: pakli nemůžete, téhož
se nadójte. Jaki je to wóc, tak chudému élowiéku pobrati a snisti ty owce! Pak
wraliteli je, ja jsem tomu rád, a wdččen toho budu, a též bych zase učinil: pakli
newrátíte, já nemohu proti tomu nie mluwiti, pončwadž je mýto prohnal, musím
toho při tom nechati.
Což se pak té stáwky dotyjée: syna k sobě čekám každý den. Pak kdež
s nim rozmluwim o to, dám Wám odpowed po swém poslu; neb on to zprawuje.
Ex lranic, fer. V die S. Caeciliae. (N. 106).
108.
Panu Kolencowi starému: důtka za newděčnost a odepření pomoci žádané.
We Hranicích, 29 Nov.
Pane Kolenče milý! Můžeš pomnieti na má dobrodiní, kterážť jsem činil,
ale od Tebe jsem jich zase neshledáwal: wšakž proto i toť jsem byl učinil, aby
Ty byl mohl wedlé nás žiwnost miti. Wseckot to krátko bylo; než šalapáš se
po swété, kudyt se zdà, hledaje swého lepsiho. Pak by je našel, jáť bych Tobě
toho přál. Také pújčilť jsem sta zlatých, i podnes jsí mi jich neoplatil. Kdeż
píšeš, že máš we mně naději: ba neměj hned žádně; poněwadž naše dobrodiní prwé
wděčno nebylo, již ho od nás také míti nebudeš, pokudZ jsi Ziw. Neb bychť měl
wšecko wypsati, jaké si Ty nám posměchy činil, i dceři mé na Krumlowč, ježto
jsem to wšecko byl mimo se pustil, byloby mnoho psáti. Ale již nechci míti
s Tebau wice nic činiti, a Tebe chci prázden býti. Ex Ilranic, fer. V in vigilia
S. Andreae. (N. 107).
109.
Kazimírowi knizeti Tésinskému: że pro zmatky w Čechách powstalé we wécech krále Pol-
ského nic zjednati nemůže.
We Hranicích, 29 Nev.
Oswicenć kniże a pane, pane piizniwy a příteli můj milý! WM" službu swau
wzkazuji; WM" bych pràl wšeho dobrého.
