| [1] |
148 A. VII. Psant p. Wilima z Pernstcina r. 1520.
|
|---|
| [2] |
se ti počátkowé stali, bez příčiny ode mne i od syna mćho Wim dané: kterak
|
|---|
| [3] |
my tomu wime učiniti, než každému powoliti toho, kdož čeho na nás hledá, ač
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
Neb sudte se sami. On Wám psal, abyšte lidi o to wydali: k tomu jste
|
|---|
| [6] |
piistaupiti nechteli. Psal Wám, Zádaje o owce, abyste je člowičku nebožátku wrátili:
|
|---|
| [7] |
jakau jste odpowéd dali, ta jest pred rukama.
|
|---|
| [8] |
Pak já otci Wašemu jsem ktomu mýtu dopomohl, a by mne nebylo, neměli
|
|---|
| [9] |
byste ho; pak jaká odplata!
|
|---|
| [10] |
Milý pane! můžeteli srownati, myť jsme tomu rádi: pakli nemůžete, téhož
|
|---|
| [11] |
se nadójte. Jaki je to wóc, tak chudému élowiéku pobrati a snisti ty owce! Pak
|
|---|
| [12] |
wraliteli je, ja jsem tomu rád, a wdččen toho budu, a též bych zase učinil: pakli
|
|---|
| [13] |
newrátíte, já nemohu proti tomu nie mluwiti, pončwadž je mýto prohnal, musím
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Což se pak té stáwky dotyjée: syna k sobě čekám každý den. Pak kdež
|
|---|
| [16] |
s nim rozmluwim o to, dám Wám odpowed po swém poslu; neb on to zprawuje.
|
|---|
| [17] |
Ex lranic, fer. V die S. Caeciliae. (N. 106).
|
|---|
| [18] |
|
|---|
| [19] |
Panu Kolencowi starému: důtka za newděčnost a odepření pomoci žádané.
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
Pane Kolenče milý! Můžeš pomnieti na má dobrodiní, kterážť jsem činil,
|
|---|
| [22] |
ale od Tebe jsem jich zase neshledáwal: wšakž proto i toť jsem byl učinil, aby
|
|---|
| [23] |
Ty byl mohl wedlé nás žiwnost miti. Wseckot to krátko bylo; než šalapáš se
|
|---|
| [24] |
po swété, kudyt se zdà, hledaje swého lepsiho. Pak by je našel, jáť bych Tobě
|
|---|
| [25] |
toho přál. Také pújčilť jsem sta zlatých, i podnes jsí mi jich neoplatil. Kdeż
|
|---|
| [26] |
píšeš, že máš we mně naději: ba neměj hned žádně; poněwadž naše dobrodiní prwé
|
|---|
| [27] |
wděčno nebylo, již ho od nás také míti nebudeš, pokudZ jsi Ziw. Neb bychť měl
|
|---|
| [28] |
wšecko wypsati, jaké si Ty nám posměchy činil, i dceři mé na Krumlowč, ježto
|
|---|
| [29] |
jsem to wšecko byl mimo se pustil, byloby mnoho psáti. Ale již nechci míti
|
|---|
| [30] |
s Tebau wice nic činiti, a Tebe chci prázden býti. Ex Ilranic, fer. V in vigilia
|
|---|
| [31] |
|
|---|
| [32] |
|
|---|
| [33] |
Kazimírowi knizeti Tésinskému: że pro zmatky w Čechách powstalé we wécech krále Pol-
|
|---|
| [34] |
ského nic zjednati nemůže.
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Oswicenć kniże a pane, pane piizniwy a příteli můj milý! WM" službu swau
|
|---|
| [37] |
wzkazuji; WM" bych pràl wšeho dobrého.
|
|---|
