Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
116 A. VIII. Psani p. Wiléma z PernStcina r. 1520.
obmýšleti této země dobré, aby ktomu měli swolowati, což jest našeho zlého i
našich potomků; a když k tomu piijde, wiak se najdau lidć, jeźto wice mají w této
zemi, nežli ti, kterýmž se snad zdá, že je to dobie, że na jejich rozum nebudau
spoléhati w tom artikuli.
Pakliby se to predse zjednalo, ba ját se chci w tom opowédieti, do krá.
lowstwi Ceského i do knizetstwi Slezkého, Ze w tom mà wüle není, aniZ jsem k tomu
swolowal, a jinych nás wice w tom se opowédi. A raéte mi jisté wériti, püjdelit
to tak predse, Ze wtéto zemi z toho nic dobrého nebude. Ex Ilranic, fer. V post
Martini. (Nro. 101).
103.
Panu Postackému: pfimlauwá se, aby mu élowéka wézeného na swobodu propustil.
We Hranicich, 22 Nov.
Pane Poštacký, příteli můj milý! Jistě: mi wěř, Ze na jiném nejsem, než
pro Tě činiti w Twých potřebách to wšecko, což jedné mně možněho jest; a nerci
takowého chlapa, ale aby jich bylo X i wice, a aby mi každý byl winen stem i
dwema, smelt bych je k wali propustiti, a to i jiné pro Tě učinili.
Pak, bych mu neřekl již jednák tři neděle, že jej wyjednám, aby se na to
bezpečil, jistě byeh Té o to nestaral. I zapomnél jsem s Tebau mluwiti, a nerád-
bych lhárem byl, merci bohatému, ale ani chudému: protoi Was prosím że mi
jej propustite; a coz se téch wèci dotyée, z kterÿchZ ho winite, budeli co spra-
wedliwého, pošli jà k Wám aurednika některý den, aby o to srownáno bylo. A
buďte tim jisti; že žádnému wice nepiiiknu, dokud jsem żiw, abych jej mil wy-
jeduáwati ciziho Gloweka. Již té wěci newažte sobě proti mne: shledäte to, Ze
toho na mné neztratite, Wy ani Wase déti. Jedné mi jest o to priréeni, o chlapat
mi nic není. Ex Hranice, feria V post praesentationem beatae virginis. /N. 102}.
104.
Kazimirowi kniZeti TéSinskému: o wécech Polsky ch.
We Hranicích, 23 Nov.
Oswicené kniZe a pane, pane piizniwy a pifteli mij mily! WM" sluzbu swau
wzkazuji; WM" bych přál w prawdě wšeho dobrého.
Těch nowin nerád slysim, a pâni Poläci ne wscho pychau prowedau, a tèm
toho nechü piíti, kterizby králi JM" i jim mohli prospesni byti; tak řečí jdau, já
toho newim.
Můj milý kniže! jistě mi rač WM' wériti, ze JM" K* w éemZbych jedné umel
aneb mohl co dobrého zjednati, žeť bych to tak rád udělal, jako kdo. Ale ode