| [1] |
116 A. VIII. Psani p. Wiléma z PernStcina r. 1520.
|
|---|
| [2] |
obmýšleti této země dobré, aby ktomu měli swolowati, což jest našeho zlého i
|
|---|
| [3] |
našich potomků; a když k tomu piijde, wiak se najdau lidć, jeźto wice mají w této
|
|---|
| [4] |
zemi, nežli ti, kterýmž se snad zdá, že je to dobie, że na jejich rozum nebudau
|
|---|
| [5] |
spoléhati w tom artikuli.
|
|---|
| [6] |
Pakliby se to predse zjednalo, ba ját se chci w tom opowédieti, do krá.
|
|---|
| [7] |
lowstwi Ceského i do knizetstwi Slezkého, Ze w tom mà wüle není, aniZ jsem k tomu
|
|---|
| [8] |
swolowal, a jinych nás wice w tom se opowédi. A raéte mi jisté wériti, püjdelit
|
|---|
| [9] |
to tak predse, Ze wtéto zemi z toho nic dobrého nebude. Ex Ilranic, fer. V post
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
Panu Postackému: pfimlauwá se, aby mu élowéka wézeného na swobodu propustil.
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
Pane Poštacký, příteli můj milý! Jistě: mi wěř, Ze na jiném nejsem, než
|
|---|
| [15] |
pro Tě činiti w Twých potřebách to wšecko, což jedné mně možněho jest; a nerci
|
|---|
| [16] |
takowého chlapa, ale aby jich bylo X i wice, a aby mi každý byl winen stem i
|
|---|
| [17] |
dwema, smelt bych je k wali propustiti, a to i jiné pro Tě učinili.
|
|---|
| [18] |
Pak, bych mu neřekl již jednák tři neděle, že jej wyjednám, aby se na to
|
|---|
| [19] |
bezpečil, jistě byeh Té o to nestaral. I zapomnél jsem s Tebau mluwiti, a nerád-
|
|---|
| [20] |
bych lhárem byl, merci bohatému, ale ani chudému: protoi Was prosím że mi
|
|---|
| [21] |
jej propustite; a coz se téch wèci dotyée, z kterÿchZ ho winite, budeli co spra-
|
|---|
| [22] |
wedliwého, pošli jà k Wám aurednika některý den, aby o to srownáno bylo. A
|
|---|
| [23] |
buďte tim jisti; že žádnému wice nepiiiknu, dokud jsem żiw, abych jej mil wy-
|
|---|
| [24] |
jeduáwati ciziho Gloweka. Již té wěci newažte sobě proti mne: shledäte to, Ze
|
|---|
| [25] |
toho na mné neztratite, Wy ani Wase déti. Jedné mi jest o to priréeni, o chlapat
|
|---|
| [26] |
mi nic není. Ex Hranice, feria V post praesentationem beatae virginis. /N. 102}.
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
Kazimirowi kniZeti TéSinskému: o wécech Polsky ch.
|
|---|
| [29] |
|
|---|
| [30] |
Oswicené kniZe a pane, pane piizniwy a pifteli mij mily! WM" sluzbu swau
|
|---|
| [31] |
wzkazuji; WM" bych přál w prawdě wšeho dobrého.
|
|---|
| [32] |
Těch nowin nerád slysim, a pâni Poläci ne wscho pychau prowedau, a tèm
|
|---|
| [33] |
toho nechü piíti, kterizby králi JM" i jim mohli prospesni byti; tak řečí jdau, já
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
Můj milý kniže! jistě mi rač WM' wériti, ze JM" K* w éemZbych jedné umel
|
|---|
| [36] |
aneb mohl co dobrého zjednati, žeť bych to tak rád udělal, jako kdo. Ale ode
|
|---|
