Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
366 A. V. Dopisy Táborské od r. 1441.
ToZici. Ale nechť se již lidé jeho holduji, wšakť pak již toho duowod učinie, kto
počátky činí. A Srlint jim jiZ opét k wuoli nemluwi, i jsú naň opčt wzhuoru;
i bojimt se, žeť jej již o hrdlo piiprawie. A jinycht nowin newiem WM" psati.
Dat. Sobieslaus fer. VI. post Ascensionem Domini, sub sigillo Johannis Bolo-
chowczonis.
14.
Jan Hertwik z Rausinowa, hejtman krage Cäslawskeho, Täborskym na gich psanj od-
por klade a gich ku pokogi napomjná.
Bez mjsta , 26 Mai. 1441.
Službu swü wzkazuji, opatrni pfietele ! Listu wasemu porozumél sem,
w němž mi píšete, Że ste neslysali, by kto náš w krajích lanfridu našeho hubil
zemi sc. Zda ste neslyšeli, ale slyšte již, žeť naši spolulamfridníci i jiní wěrní
k zákonu božiemu příchylní weliké útisky od pana Koldy mají i měli jsů až de
sie chwile, kteryZ Kolda swéwolné hubil jest a ještě hubí; a my majice spolu
s nimi zápis lamfridní, z něhož nás příkře upomínají ti, jenž jsû útisky trpěli od
něho i trpie od služebníkuow jeho, a napominajíc nás, abychom podlé slibu a zá-
pisu našeho učinili, a my chtiece swému slibu i pečetem našim dosti učiniti, a
tak i cti našie: již na poli ležíme a druzi i táhnů k nám, diwati se tomu ne-
mohüce, s pomocí boží a přátel naších. А dále píšete, Ze lamfridowé nasi jsû
ke zlému a k útisku najwěrnějších lidí jazyku Českého milowników zděláni, a w
tom dotýčete, ze cizozemce na pomoc wzali sme sobé oc. O lamfridu wězte
jistě, žeť sme jeho pro jiné neudělali, 'než jediné napřed pro chwálu boží a pro
upokojenie země České našie, a zwlášť krajów našich, aby aspoň wěrní lidé k zá-
konu božiému příchylní jsúce u pokoji přebýwali; a tak abychom nedopůštěli jich
ani koho w lamfridu našem swéwolně tisknůti jich żeby sie kto chtěl swéwolně
wytrhnůti (sc). I suďtež sami, jsúli ti pak najwěrnější Čochowé, ježto Čechy k do-
brému ke wšemu utiskají swéwolně oc. a tak naše kraje, Česků zemi, i ty kteříž
příslušejí k České koruně, aježtoby s námi zuostali rádi při koruně a při pokoji oc.
Také dále píšete, že na pana Koldu, služebníka krále Polského táhnem oc. Opět
rozsudteż to sprawedliwé, bylliby ten sluZebnik wérny éili nebyl, ktoZby koli zemi
králi swéwolné hubil, i ty, jenž k koruně České pfislużeji. A wezte, det sem ja
služebník téhož krále, a cožbych mohl dobrého učiniti a zjednati JM*, tot buohdá
miénim se wii pilnosti uéiniti statkem i hrdlem swÿm, a lépe a stateënèjie po-
slużiti nad wás; a také aby, jestližeby kdy JM“ pánem naším w zemi byl, aby
nám měl z čeho poděkowati, že jsme se k upokojení země přičiňowali oc. Pak
píšete wiece, že cizozemce ku pomoci sobě a k útisku wěrných béřeme oc. A
