[1] |
366 A. V. Dopisy Táborské od r. 1441.
|
---|
[2] |
ToZici. Ale nechť se již lidé jeho holduji, wšakť pak již toho duowod učinie, kto
|
---|
[3] |
počátky činí. A Srlint jim jiZ opét k wuoli nemluwi, i jsú naň opčt wzhuoru;
|
---|
[4] |
i bojimt se, žeť jej již o hrdlo piiprawie. A jinycht nowin newiem WM" psati.
|
---|
[5] |
Dat. Sobieslaus fer. VI. post Ascensionem Domini, sub sigillo Johannis Bolo-
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Jan Hertwik z Rausinowa, hejtman krage Cäslawskeho, Täborskym na gich psanj od-
|
---|
[9] |
por klade a gich ku pokogi napomjná.
|
---|
[10] |
Bez mjsta , 26 Mai. 1441.
|
---|
[11] |
Službu swü wzkazuji, opatrni pfietele ! Listu wasemu porozumél sem,
|
---|
[12] |
w němž mi píšete, Że ste neslysali, by kto náš w krajích lanfridu našeho hubil
|
---|
[13] |
zemi sc. Zda ste neslyšeli, ale slyšte již, žeť naši spolulamfridníci i jiní wěrní
|
---|
[14] |
k zákonu božiemu příchylní weliké útisky od pana Koldy mají i měli jsů až de
|
---|
[15] |
sie chwile, kteryZ Kolda swéwolné hubil jest a ještě hubí; a my majice spolu
|
---|
[16] |
s nimi zápis lamfridní, z něhož nás příkře upomínají ti, jenž jsû útisky trpěli od
|
---|
[17] |
něho i trpie od služebníkuow jeho, a napominajíc nás, abychom podlé slibu a zá-
|
---|
[18] |
pisu našeho učinili, a my chtiece swému slibu i pečetem našim dosti učiniti, a
|
---|
[19] |
tak i cti našie: již na poli ležíme a druzi i táhnů k nám, diwati se tomu ne-
|
---|
[20] |
mohüce, s pomocí boží a přátel naších. А dále píšete, Ze lamfridowé nasi jsû
|
---|
[21] |
ke zlému a k útisku najwěrnějších lidí jazyku Českého milowników zděláni, a w
|
---|
[22] |
tom dotýčete, ze cizozemce na pomoc wzali sme sobé oc. O lamfridu wězte
|
---|
[23] |
jistě, žeť sme jeho pro jiné neudělali, 'než jediné napřed pro chwálu boží a pro
|
---|
[24] |
upokojenie země České našie, a zwlášť krajów našich, aby aspoň wěrní lidé k zá-
|
---|
[25] |
konu božiému příchylní jsúce u pokoji přebýwali; a tak abychom nedopůštěli jich
|
---|
[26] |
ani koho w lamfridu našem swéwolně tisknůti jich żeby sie kto chtěl swéwolně
|
---|
[27] |
wytrhnůti (sc). I suďtež sami, jsúli ti pak najwěrnější Čochowé, ježto Čechy k do-
|
---|
[28] |
brému ke wšemu utiskají swéwolně oc. a tak naše kraje, Česků zemi, i ty kteříž
|
---|
[29] |
příslušejí k České koruně, aježtoby s námi zuostali rádi při koruně a při pokoji oc.
|
---|
[30] |
Také dále píšete, že na pana Koldu, služebníka krále Polského táhnem oc. Opět
|
---|
[31] |
rozsudteż to sprawedliwé, bylliby ten sluZebnik wérny éili nebyl, ktoZby koli zemi
|
---|
[32] |
králi swéwolné hubil, i ty, jenž k koruně České pfislużeji. A wezte, det sem ja
|
---|
[33] |
služebník téhož krále, a cožbych mohl dobrého učiniti a zjednati JM*, tot buohdá
|
---|
[34] |
miénim se wii pilnosti uéiniti statkem i hrdlem swÿm, a lépe a stateënèjie po-
|
---|
[35] |
slużiti nad wás; a také aby, jestližeby kdy JM“ pánem naším w zemi byl, aby
|
---|
[36] |
nám měl z čeho poděkowati, že jsme se k upokojení země přičiňowali oc. Pak
|
---|
[37] |
píšete wiece, že cizozemce ku pomoci sobě a k útisku wěrných béřeme oc. A
|
---|
[38] |
|
---|