Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
282 B. IMI. | Sněmownj wěci České r. 1448.
přes to já ani muoj žádný do tej země žádnej škody nečinil. Tut sem k žádosti
uroz. pána, p. Krištofora Lichtenšteinara a na gleit JM“ jel do Nowého Města, a
tut sem s JM“ učinil příměřie, jakožť listu JM“ WM* pripis posilim. A w tom
příměřie lidé moji ubezpečiwše se, jeli do Widně. A když sů zase z Widně jeli
s küpi swü, tut sü za nimi z Widně wyjewše, zejména Fekyš, pobral lidem mym
coz jsü we Widni naküpili, i koné, i coZ sü méli A toho jest diel nesl na
hrad neboli na twrz Stunaprun, a ostatek, kamż se jim zdálo, tam rozdéli.
It. richtáre swého z Bystrice, kterémuzt jest pobráno, poslal sem s listy
swymi k raddé JM* do Widné, i také k méséanóm Wideüskym, Zádaje a prose,
aby mi sprawedliwé učinili, dle toho příměřie, kteréžť sem měl s JM". Ani spra-
wedlnosti, ani odpowédi páni radda nedali mi, ani mésóané, a tak aZt sem slal
do tiecice (sic) posly swé, a wżdyt sem od nich żadnej odpowédi nemohl mieti-
It. potom sem JM* samého obsilal, a téit sem od JM“ nemohl žádnej od-
powédi mieti, kolikrát sem koli JM* obsilal. A wypowédél sem JM“ příměřie, ja-
kožť list muoj swědčie; a wšakť sem proto nižádnej škody do země nečinil, a
proto widy se naděje, že mi JM“ učiní sprawedliwé. A potom sem skrze gleity
páně Lichtenštainarowy sám do Widně jel, rok o wánociech, a wždy nechtě do
tej země wálky westi. I mluwil sem s raddů s tüto: s biskupem Pasowskym,
s biskupem Frisinským, s hrabí Maidenburským, se p. Lichtenštainarem, se p. Ji-
říkem Puchomeřem, s panem Ebersdorfarem, i s jinými pány i zemany, kteřížť sú
tu byli, a Zádaje a prose, aby se ráčili k tomu piičiniti, aťby se mnč i mým
chudym lidem sprawedliwé stalo, i což mi jest JM' powinowata: a najprwé což mi
jest lidem mym w příměřie pobrano, a coż mi jest zadržel dobrej paměti král
Albrecht jorgeltu, ježto ještě markrabí byl. Тао jsü Zádali J"M*, atbych jim wédèti
dal, kto to pobral a co jest wzato: a jáť sem jim dal to napsáno, a podáwal
sem se na ně, i list sem swuoj okazowal, sprawedliwli jsem k tomu jorgeltu,
i k tomu což sů lidem mym pobrali, żet sem hotow byl na nich piestati. Tut
su mi řekli, aťbych od J*M" wystüpil wen, Zet se o to chtie potizati; a zawo-
lawie mó zase, tut su od nich se mni mluwili p. Lichtensteinar a Ebersdorfar, Zà-
dajice toho na mně, atbych s JM“ měl příměřie i s jeho zemiemi aż do stredo-
postí; a to tuto příčinu prawiece, že JM“ w zemi nenie, než jestliže k tomu času
přijede, žeť se chtie k tomu přičiniti, Zet mi se mà sprawedliwé státi; pakliby
JM' nepiijela, Ze mi chtie sami sprawedliwé učiniti, atbych ke dni jmenowanému
k středepostí někoho swého poslal s swü moci. Tut sem poslal Jeronyma, písaře
páně Joštowa; a tu konce ani Zádnej odpowédi mi se nestalo. Tut sem obsilal p-
Kristofora, a prose, atby se k tomu přičinil ještě, aťby mi se konec nějaký stal,
žeťbych nerád JM“ ani do tej země škodil; a jižť sem s JM“ žádného příměřie ne-
Jmól. I psal mi jest pan Krištofor, atbych Jeronyma poslal do Widnè, det se,
