| [1] |
282 B. IMI. | Sněmownj wěci České r. 1448.
|
|---|
| [2] |
přes to já ani muoj žádný do tej země žádnej škody nečinil. Tut sem k žádosti
|
|---|
| [3] |
uroz. pána, p. Krištofora Lichtenšteinara a na gleit JM“ jel do Nowého Města, a
|
|---|
| [4] |
tut sem s JM“ učinil příměřie, jakožť listu JM“ WM* pripis posilim. A w tom
|
|---|
| [5] |
příměřie lidé moji ubezpečiwše se, jeli do Widně. A když sů zase z Widně jeli
|
|---|
| [6] |
s küpi swü, tut sü za nimi z Widně wyjewše, zejména Fekyš, pobral lidem mym
|
|---|
| [7] |
coz jsü we Widni naküpili, i koné, i coZ sü méli A toho jest diel nesl na
|
|---|
| [8] |
hrad neboli na twrz Stunaprun, a ostatek, kamż se jim zdálo, tam rozdéli.
|
|---|
| [9] |
It. richtáre swého z Bystrice, kterémuzt jest pobráno, poslal sem s listy
|
|---|
| [10] |
swymi k raddé JM* do Widné, i také k méséanóm Wideüskym, Zádaje a prose,
|
|---|
| [11] |
aby mi sprawedliwé učinili, dle toho příměřie, kteréžť sem měl s JM". Ani spra-
|
|---|
| [12] |
wedlnosti, ani odpowédi páni radda nedali mi, ani mésóané, a tak aZt sem slal
|
|---|
| [13] |
do tiecice (sic) posly swé, a wżdyt sem od nich żadnej odpowédi nemohl mieti-
|
|---|
| [14] |
It. potom sem JM* samého obsilal, a téit sem od JM“ nemohl žádnej od-
|
|---|
| [15] |
powédi mieti, kolikrát sem koli JM* obsilal. A wypowédél sem JM“ příměřie, ja-
|
|---|
| [16] |
kožť list muoj swědčie; a wšakť sem proto nižádnej škody do země nečinil, a
|
|---|
| [17] |
proto widy se naděje, že mi JM“ učiní sprawedliwé. A potom sem skrze gleity
|
|---|
| [18] |
páně Lichtenštainarowy sám do Widně jel, rok o wánociech, a wždy nechtě do
|
|---|
| [19] |
tej země wálky westi. I mluwil sem s raddů s tüto: s biskupem Pasowskym,
|
|---|
| [20] |
s biskupem Frisinským, s hrabí Maidenburským, se p. Lichtenštainarem, se p. Ji-
|
|---|
| [21] |
říkem Puchomeřem, s panem Ebersdorfarem, i s jinými pány i zemany, kteřížť sú
|
|---|
| [22] |
tu byli, a Zádaje a prose, aby se ráčili k tomu piičiniti, aťby se mnč i mým
|
|---|
| [23] |
chudym lidem sprawedliwé stalo, i což mi jest JM' powinowata: a najprwé což mi
|
|---|
| [24] |
jest lidem mym w příměřie pobrano, a coż mi jest zadržel dobrej paměti král
|
|---|
| [25] |
Albrecht jorgeltu, ježto ještě markrabí byl. Тао jsü Zádali J"M*, atbych jim wédèti
|
|---|
| [26] |
dal, kto to pobral a co jest wzato: a jáť sem jim dal to napsáno, a podáwal
|
|---|
| [27] |
sem se na ně, i list sem swuoj okazowal, sprawedliwli jsem k tomu jorgeltu,
|
|---|
| [28] |
i k tomu což sů lidem mym pobrali, żet sem hotow byl na nich piestati. Tut
|
|---|
| [29] |
su mi řekli, aťbych od J*M" wystüpil wen, Zet se o to chtie potizati; a zawo-
|
|---|
| [30] |
lawie mó zase, tut su od nich se mni mluwili p. Lichtensteinar a Ebersdorfar, Zà-
|
|---|
| [31] |
dajice toho na mně, atbych s JM“ měl příměřie i s jeho zemiemi aż do stredo-
|
|---|
| [32] |
postí; a to tuto příčinu prawiece, že JM“ w zemi nenie, než jestliže k tomu času
|
|---|
| [33] |
přijede, žeť se chtie k tomu přičiniti, Zet mi se mà sprawedliwé státi; pakliby
|
|---|
| [34] |
JM' nepiijela, Ze mi chtie sami sprawedliwé učiniti, atbych ke dni jmenowanému
|
|---|
| [35] |
k středepostí někoho swého poslal s swü moci. Tut sem poslal Jeronyma, písaře
|
|---|
| [36] |
páně Joštowa; a tu konce ani Zádnej odpowédi mi se nestalo. Tut sem obsilal p-
|
|---|
| [37] |
Kristofora, a prose, atby se k tomu přičinil ještě, aťby mi se konec nějaký stal,
|
|---|
| [38] |
žeťbych nerád JM“ ani do tej země škodil; a jižť sem s JM“ žádného příměřie ne-
|
|---|
| [39] |
Jmól. I psal mi jest pan Krištofor, atbych Jeronyma poslal do Widnè, det se,
|
|---|
| [40] |
|
|---|
