Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
274 В. Ш. Snémownj wéci České r. 1442.
pány a zemany sobě přisedície k tomu obeslati Take kniežata Slezská i páni
Morawští jsů obeslàni, i jiná města a rytieřstwo této koruny příslušná, aby byli
k tomu sněmu; a jiného newieme, než že budů mnozí. A toto rač wčdčti, že
nepřičinímeli sie k tomu spěšně a zespolka a z jedné wuole nebudem jednati o
pána a o upokojenie této země, že konečná záhuba naše blíží sie; a potom by-
com rádi jednali, nebudem moci zlostem odolati, a dliho bez pána budem pro
naši neswornost. I wěřímeť pane, že pro ižádnů w&c nezmeskäs swü příjezdů na
ten den, atby sie nestesklo jiným zde ležeti. A to rač učiniti napřed pro buoh,
pro obecné dobré a poctiwé našie země , tudiež také i swé chudinky dobré; jakož
w tom nepochybujem, že meškati nebudeš. Dán w Praze, w středu před sw.
Hawlem.
Aleš ze Šternberka a z Holic, Zbyněk z Hasmburka, Jiř k
z Kunstatu a z Poděbrad, Hanuš z Kolowrat, Zdeněk
ze Šternberka a z Konopiště, Jan ze Smiřic, purkmistti a
konšelé měst Pražských.
12.
Páni a stawowé na sněmu sebranj stjžně pjší p. Oldřichowi z Rosenberka, genž by
piigjti nedbal, zwauce ho k nowému sněmu w oktáv nowého léta n. př.
W Praze, m. Nov. 1442.
Urozenému pánu, panu Oldřichowi z Rosenberka, přieteli nám milému.
Službu naši wzkazujem, urozeny pane nam pfiezniwy! Na prwním sněmu
páni, kteříž si byli woleni ode wšeho sněmu, aby moc měli sněm položiti, když-
by se naši poslowé od krále Římského, od králowé a pánuow Rakuskych zase
wrátili, buď žeby ten sjezd byl předse sel s králem, králowü i pány Raküskymi,
anebo žeby minul, proto tito pání od nás wšech wolení moc sů měli sněm po-
lożiti, jakoż sü té pane i nás wsech snému nynéjáüiemu obeslali, A my k ich
obeslání byli sme, chtiece rádi obecnému dobrému poslůžiti; a nám jest welmi
diwno, né i lito nám toho, že jsi pane také nebyl, ježto skrze twé napřed i také
jiných pánuow některých nebytie obecné dobré této našie siré koruny mešká se
welice, a strach pohtiechu tiem meskänim, Ze toho wsickni pykati budem. А skrze
kohož nám to jde, že ten sněm minul jest, ten nebo takowi pánu bohu ani éto
zemi cti neptičiniliby, cožby na jich wóli bylo. Jakož mèkteti smysliwse sobé
řeči nepodobné a welmi wší zemi skodliwé, tiem omluwu maji, Ze jsü k sněmu
nebyli; ježto tito páni zde, na néZ jsü také reci smysleny a praweny, (jeżto my
tomu pro Żadna wóc newóiime), tiż pani, ohlasnć a welmi tuze o to nékteri
