| [1] |
274 В. Ш. Snémownj wéci České r. 1442.
|
|---|
| [2] |
pány a zemany sobě přisedície k tomu obeslati Take kniežata Slezská i páni
|
|---|
| [3] |
Morawští jsů obeslàni, i jiná města a rytieřstwo této koruny příslušná, aby byli
|
|---|
| [4] |
k tomu sněmu; a jiného newieme, než že budů mnozí. A toto rač wčdčti, že
|
|---|
| [5] |
nepřičinímeli sie k tomu spěšně a zespolka a z jedné wuole nebudem jednati o
|
|---|
| [6] |
pána a o upokojenie této země, že konečná záhuba naše blíží sie; a potom by-
|
|---|
| [7] |
com rádi jednali, nebudem moci zlostem odolati, a dliho bez pána budem pro
|
|---|
| [8] |
naši neswornost. I wěřímeť pane, že pro ižádnů w&c nezmeskäs swü příjezdů na
|
|---|
| [9] |
ten den, atby sie nestesklo jiným zde ležeti. A to rač učiniti napřed pro buoh,
|
|---|
| [10] |
pro obecné dobré a poctiwé našie země , tudiež také i swé chudinky dobré; jakož
|
|---|
| [11] |
w tom nepochybujem, že meškati nebudeš. Dán w Praze, w středu před sw.
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
Aleš ze Šternberka a z Holic, Zbyněk z Hasmburka, Jiř k
|
|---|
| [14] |
z Kunstatu a z Poděbrad, Hanuš z Kolowrat, Zdeněk
|
|---|
| [15] |
ze Šternberka a z Konopiště, Jan ze Smiřic, purkmistti a
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
Páni a stawowé na sněmu sebranj stjžně pjší p. Oldřichowi z Rosenberka, genž by
|
|---|
| [19] |
piigjti nedbal, zwauce ho k nowému sněmu w oktáv nowého léta n. př.
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
Urozenému pánu, panu Oldřichowi z Rosenberka, přieteli nám milému.
|
|---|
| [22] |
Službu naši wzkazujem, urozeny pane nam pfiezniwy! Na prwním sněmu
|
|---|
| [23] |
páni, kteříž si byli woleni ode wšeho sněmu, aby moc měli sněm položiti, když-
|
|---|
| [24] |
by se naši poslowé od krále Římského, od králowé a pánuow Rakuskych zase
|
|---|
| [25] |
wrátili, buď žeby ten sjezd byl předse sel s králem, králowü i pány Raküskymi,
|
|---|
| [26] |
anebo žeby minul, proto tito pání od nás wšech wolení moc sů měli sněm po-
|
|---|
| [27] |
lożiti, jakoż sü té pane i nás wsech snému nynéjáüiemu obeslali, A my k ich
|
|---|
| [28] |
obeslání byli sme, chtiece rádi obecnému dobrému poslůžiti; a nám jest welmi
|
|---|
| [29] |
diwno, né i lito nám toho, že jsi pane také nebyl, ježto skrze twé napřed i také
|
|---|
| [30] |
jiných pánuow některých nebytie obecné dobré této našie siré koruny mešká se
|
|---|
| [31] |
welice, a strach pohtiechu tiem meskänim, Ze toho wsickni pykati budem. А skrze
|
|---|
| [32] |
kohož nám to jde, že ten sněm minul jest, ten nebo takowi pánu bohu ani éto
|
|---|
| [33] |
zemi cti neptičiniliby, cožby na jich wóli bylo. Jakož mèkteti smysliwse sobé
|
|---|
| [34] |
řeči nepodobné a welmi wší zemi skodliwé, tiem omluwu maji, Ze jsü k sněmu
|
|---|
| [35] |
nebyli; ježto tito páni zde, na néZ jsü také reci smysleny a praweny, (jeżto my
|
|---|
| [36] |
tomu pro Żadna wóc newóiime), tiż pani, ohlasnć a welmi tuze o to nékteri
|
|---|
| [37] |
|
|---|
