Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
281
Evangelium skrze otázky vyložení in Quarto*. — ,Postylla nedélnf
a sváteční s novýma jak na neděle tak na svátky vejklady, obrazy,
pátera Matěje Štajera, in Quarto“,
8. vydání vyšlo r.1702 tamže, 4. vydání r. 1719 u Joach. Jana
Kamenického (un. 54 B 92), 5. vydání tamże r. 1731, 6. vyddni
u Mat. Ad. Hôgera 1737. (V. Jg. 300, Jir. TI, 266.)
Co se týče způsobu výkladův, Šteyer klade rád otázky, na něž
pak odpovídá, na př. v kázání na den Nanebevstoupení Páně klade
8 otázek:
I. Proč Kristus Pán ukázal se tehdáž, když jedenácte Apoštolů
stolilo ?
II. Proč v den odjití svého trestal učedlníky pro nedovčru jejich
a tvrdost srdcí? atd. (I 293—297).'*) K otézkém danym odpovídá
buď sám nebo slovy někoho jiného (nejčastěji některého otce
círk.), slova ta pak sám zase rozvádí.
Ve výkladech užívá rád různých přirovnání a kontrastův.
Líčí na př. umučení Páně a za kontrast klade hříchy, které se páchají
v ostatcích masopustních (T 156—157). Ty, kteří jen na věci pozemské
myslí, o nebeské však se nestarají, přirovnává k žabám, „které
vždycky v audolích a laužích zůstávají a nikdy na horu nevystupují.“
(1 175). Jiná přirovnání: „Jako voda, která vždycky teče, bývá dobrá
a: chutná, stojatá pak, jaká jest v lauži, kazí se, jest nechutná a nic
jiného se v ní nerodí, než červy a žáby: tak duše, která vždycky
v dobrých skutcích pracuje, jest Bohu milá, ta pak, kteráž zahálí,
toliko hříchy a nepravosti v sobě plodí.“ (I 109). „Jako daleko jest
lilium krásnější mezi trním než když samo jest bez trní, tak také
jest věc slavná, že dobří mezi zlými v dobrotě své zůstávají.“ (I 121).
Kazatel podává mnoho příkladův, jednak skutečných, z dějin,
jednak vymyšlených, zázračných. Líče zkázu města Jerusaléma,
podává výtah z historie žid. Jos. Flavia (Joseph. lib. 7. de bello Jud.
с. 12, I 414— 420). O životě sv. Oyrilla a Methodéje, sv. Vojtécha,
sv. Víta, a jiných svatých českých, a o různých příbězích českých vy-
pravuje dle Hájkovy kroniky (ma př. II 101—112, II 139—153,
U 172, II 204, atd.)
Příběhy smyšlené, zázračné, které byly v oblibě a
budily hrůzu u hříšníků strašným namnozelíčením, jsou
vybrány z různých pramenů, nejvíce z Pexenfeldera; na př. spiso-
vatel mluví o sv. Janu Křtiteli, „že, ačkoli byl muž svatý, přišel do vězení
19) Doklady uvádím vždy z 1. vydání.
