Facsimile Lines

354

Page

[1]	281
[2]	Evangelium skrze otázky vyložení in Quarto*. — ,Postylla nedélnf
[3]	a sváteční s novýma jak na neděle tak na svátky vejklady, obrazy,
[4]	pátera Matěje Štajera, in Quarto“,
[5]	8. vydání vyšlo r.1702 tamže, 4. vydání r. 1719 u Joach. Jana
[6]	Kamenického (un. 54 B 92), 5. vydání tamże r. 1731, 6. vyddni
[7]	u Mat. Ad. Hôgera 1737. (V. Jg. 300, Jir. TI, 266.)
[8]	Co se týče způsobu výkladův, Šteyer klade rád otázky, na něž
[9]	pak odpovídá, na př. v kázání na den Nanebevstoupení Páně klade
[10]	8 otázek:
[11]	I. Proč Kristus Pán ukázal se tehdáž, když jedenácte Apoštolů
[12]	stolilo ?
[13]	II. Proč v den odjití svého trestal učedlníky pro nedovčru jejich
[14]	a tvrdost srdcí? atd. (I 293—297).'*) K otézkém danym odpovídá
[15]	buď sám nebo slovy někoho jiného (nejčastěji některého otce
[16]	círk.), slova ta pak sám zase rozvádí.
[17]	Ve výkladech užívá rád různých přirovnání a kontrastův.
[18]	Líčí na př. umučení Páně a za kontrast klade hříchy, které se páchají
[19]	v ostatcích masopustních (T 156—157). Ty, kteří jen na věci pozemské
[20]	myslí, o nebeské však se nestarají, přirovnává k žabám, „které
[21]	vždycky v audolích a laužích zůstávají a nikdy na horu nevystupují.“
[22]	(1 175). Jiná přirovnání: „Jako voda, která vždycky teče, bývá dobrá
[23]	a: chutná, stojatá pak, jaká jest v lauži, kazí se, jest nechutná a nic
[24]	jiného se v ní nerodí, než červy a žáby: tak duše, která vždycky
[25]	v dobrých skutcích pracuje, jest Bohu milá, ta pak, kteráž zahálí,
[26]	toliko hříchy a nepravosti v sobě plodí.“ (I 109). „Jako daleko jest
[27]	lilium krásnější mezi trním než když samo jest bez trní, tak také
[28]	jest věc slavná, že dobří mezi zlými v dobrotě své zůstávají.“ (I 121).
[29]	Kazatel podává mnoho příkladův, jednak skutečných, z dějin,
[30]	jednak vymyšlených, zázračných. Líče zkázu města Jerusaléma,
[31]	podává výtah z historie žid. Jos. Flavia (Joseph. lib. 7. de bello Jud.
[32]	с. 12, I 414— 420). O životě sv. Oyrilla a Methodéje, sv. Vojtécha,
[33]	sv. Víta, a jiných svatých českých, a o různých příbězích českých vy-
[34]	pravuje dle Hájkovy kroniky (ma př. II 101—112, II 139—153,
[35]	U 172, II 204, atd.)
[36]	Příběhy smyšlené, zázračné, které byly v oblibě a
[37]	budily hrůzu u hříšníků strašným namnozelíčením, jsou
[38]	vybrány z různých pramenů, nejvíce z Pexenfeldera; na př. spiso-
[39]	vatel mluví o sv. Janu Křtiteli, „že, ačkoli byl muž svatý, přišel do vězení
[40]
[41]	19) Doklady uvádím vždy z 1. vydání.

Text view • Facsimile