354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

214

Jakub Petrozelin čili Petrozelina (Petrogelinus), nar. v Kunštátě 1571, byl prvotně lutheranem, později pak přestoupil k Jednotě. Zemřel jako exulant ve Vratislavi r. 1633. Vydal ká- zání s názvem:

„Postylla neb kázaní summovní a krátké na epi- štoly ke dnům Páně nedělním, přes celý rok přiložené, .... sepsaná a vydaná od kněze Jakuba Petrozelina Kunstátského, slova Božího a svátostí Kristových služebníka v městě Třebíči v marg- krabství Moravském.“ (Ve 4°, mus. 35 C 12, un. 54 F 29; Jir. II, 107, Jg. 216.) Na druhé straně titulního listu jest vyobrazení dvou erbů (insignia Smili Ossovsky de Daubravica etc., Dn. Catharinae Ossovianae de Waldsstein ete.) s latinskou básní Kampanovou.

Pak jest předmluva, věnovaná „vysoce urozené paní paní Kate- řině Ossovské rozené z Waldštejna . . . “, v níž spisovatel mluví o pismu sv. a o potřebě výkladů písma sv., zvláště textů často čítaných. Vydává prý své výklady epištolní nedělní z těchto důvodův: 1. aby tím přispěl k stavbě chrámu božího, t. j. církve sv., 2. proto, „že v jazyku českém žádných téměř se nenachází výkladův na ty epištoly nedělní (?), a jsau-li jací, zřídka a těžce se dostávají, mnozí také opravdově po nich tauží“; 3. protože byl za to žádán. Dále praví spisovatel, že si za patrona k své práci zvolil p. Smila Osovského z Doubravice; když vsak dal postillu do tisku, zemřel p. Osovský, a proto připisuje své dílo jeho manželce s prosbou o přízeň.

V předmluvě k čtenáři vykládá způsob, jakým si v po- stille vede, o čemž se ještě zmíníme.

Po latinských básních sepsaných od různých básníků na jméno Petrozelinovo a na jeho dílo, následují výklady. Spisovatel vede si v nich tímto způsobem:

Na př. v kázání na l. neděli ady. podává nejprve kra- tičký smysl, obsah příslušné epištoly: „O povinnosti mě- šťanův království Kristova, kterak skrze vedení pobožného života ná- ležitě mají se připravovati k příští toho Pána a krále svého Krista.“ Po textě epištoly sv. Pavla k Řím. 13. od v. 11. až do konce ná- sleduje vý klad, jenž po krátkém úvodě rozdělen jest na dvě části. v první jest obsaženo „napomenutí k pobožnosti“, v druhé jsou „příčiny k ní ponaukající.“ Kázání končí se pak slovy, jimiž věřící napomíná: „Tak napomínáme se, abychom i my příčinami těmi probuzovali se k následování pobožnosti: tak abychom Kristu, králi našemu, se zde líbili; zde, v království jeho milosti