Facsimile Lines

354

Page

[1]	214
[2]	Jakub Petrozelin čili Petrozelina (Petrogelinus), nar.
[3]	v Kunštátě 1571, byl prvotně lutheranem, později pak přestoupil
[4]	k Jednotě. Zemřel jako exulant ve Vratislavi r. 1633. Vydal ká-
[5]	zání s názvem:
[6]	„Postylla neb kázaní summovní a krátké na epi-
[7]	štoly ke dnům Páně nedělním, přes celý rok přiložené, ....
[8]	sepsaná a vydaná od kněze Jakuba Petrozelina Kunstátského, slova
[9]	Božího a svátostí Kristových služebníka v městě Třebíči v marg-
[10]	krabství Moravském.“ (Ve 4°, mus. 35 C 12, un. 54 F 29; Jir. II,
[11]	107, Jg. 216.) Na druhé straně titulního listu jest vyobrazení dvou
[12]	erbů (insignia Smili Ossovsky de Daubravica etc., Dn. Catharinae
[13]	Ossovianae de Waldsstein ete.) s latinskou básní Kampanovou.
[14]	Pak jest předmluva, věnovaná „vysoce urozené paní paní Kate-
[15]	řině Ossovské rozené z Waldštejna . . . “, v níž spisovatel mluví o pismu
[16]	sv. a o potřebě výkladů písma sv., zvláště textů často čítaných.
[17]	Vydává prý své výklady epištolní nedělní z těchto důvodův: 1. aby
[18]	tím přispěl k stavbě chrámu božího, t. j. církve sv., 2. proto, „že
[19]	v jazyku českém žádných téměř se nenachází výkladův na ty epištoly
[20]	nedělní (?), a jsau-li jací, zřídka a těžce se dostávají, mnozí také
[21]	opravdově po nich tauží“; 3. protože byl za to žádán. Dále praví
[22]	spisovatel, že si za patrona k své práci zvolil p. Smila Osovského
[23]	z Doubravice; když vsak dal postillu do tisku, zemřel p. Osovský,
[24]	a proto připisuje své dílo jeho manželce s prosbou o přízeň.
[25]	V předmluvě k čtenáři vykládá způsob, jakým si v po-
[26]	stille vede, o čemž se ještě zmíníme.
[27]	Po latinských básních sepsaných od různých básníků na
[28]	jméno Petrozelinovo a na jeho dílo, následují výklady. Spisovatel
[29]	vede si v nich tímto způsobem:
[30]	Na př. v kázání na l. neděli ady. podává nejprve kra-
[31]	tičký smysl, obsah příslušné epištoly: „O povinnosti mě-
[32]	šťanův království Kristova, kterak skrze vedení pobožného života ná-
[33]	ležitě mají se připravovati k příští toho Pána a krále svého Krista.“
[34]	Po textě epištoly sv. Pavla k Řím. 13. od v. 11. až do konce ná-
[35]	sleduje vý klad, jenž po krátkém úvodě rozdělen jest na dvě části.
[36]	v první jest obsaženo „napomenutí k pobožnosti“, v druhé
[37]	jsou „příčiny k ní ponaukající.“ Kázání končí se
[38]	pak slovy, jimiž věřící napomíná: „Tak napomínáme se, abychom i my
[39]	příčinami těmi probuzovali se k následování pobožnosti: tak abychom
[40]	Kristu, králi našemu, se zde líbili; zde, v království jeho milosti

Text view • Facsimile