354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

199

založil v Paříži slavnou akademii. Mluví o velikých výhodách tisku, při- pomínaje na př., že knihy Platonovy, za něž psané vydal kdysi pan Bohuslav Hassištejnský z Lobkovic 1000 dukátů, lze nyní koupiti tištěné za 10 zl. Vykládá pak různé domněnky, „odkud by tlačení kněh svůj počátek vzalo“. Stěžuje si, že umění knihtiskařské v žádném národu není tak málo váženo, jako u Čechů. U jiných národů tisknou se zna- menité knihy všech umění v hojném počtu, ale „v našem pak Českém jazyku po Biblí Svaté velmi málo kněh rozličných se nachází ;“ vinna je tím nedbalost národa našeho; málo kdo něco na knihy vynaloží. Kdyby měl mnohý to, co smí za jeden den prohráti, vynaložiti na dobrou knihu, bylo by mu to obtížno, ačkoliv by to učinil pro slávu boží a pro dobro jazyka svého, „nebo po stu a více letech knihy dobré svědectví o víře, pobožnosti a lásce k Bohu, i o milování ná- rodu a jazyka svého vydávají o téch, kteří vyzdvižení a rozmnožení knéh fedrovali. Ach, jak málo jest těch v národu našem, kteří by opravdově o rozmnožení cti a slávy Boží, o pobožnost, o fedrování mládeže k umění svobodnému liternímu se starali, ale mnohem víceji jest těch, kteří rozmnožení slávy Boží a umění svobodného rozhojnění i svaté víry a pobožnosti rozšíření překážejí, čehož zjevní a patrní příkladové před očima se nacházejí! Kdo toho neví, jak mnoho far a kostelův pustých se nachází, kdež by služebníci církevní mohli se chovati? A to vše pro časný zisk se děje: nebo pole, lauky, zahrady od předkův pro slávu Boží k farám nadané, smísily se s panskými, i sedlskymi, a tak pro zisk časný opauští se věci nebeské.“ Jiní časem povolají kněze k službám božím, ale „čím chtějí, jej odbydau, a sami Boží věci zžírají . . . “ Páni nechtí, aby dítky poddaných byly ve školách vzdělávány; raději je „za psovody a marštalíře dávají, říkajíce, že o to nestojí, aby z poddaných svých školáry a učené lidi měli. Ó jak mnozí z Čechův za svůj mateřský a přirozený jazyk, jemuž jsau se s mlékem naučili, se stydí! Nebo to slýcháváme, kterak ně- kteří dosti málo cizích jazykův povědomi sauce, česky mluviti ne- chtějí, jakoby svůj jazyk v cizí zemi zapomenuli, a často se přihází, že v cizích jazycích blaudíce, i přirozeného neumějí, a to ti obyčejně činívají, kterým kortesie zdvořilosti cizích národův, ba nechť dim ra- ději pyšné světské a promrzlé marnosti, tance a freje se zalfbily, a staré Čechův dobré obyčeje omrzely, že s tím i řeč přirozená jest v ošklivosti.“ A proto také jest vydáváno málo dobrých knih jazykem českým. Není také těch, kteří by vydávání knih podporovali: „Nebo kdyby někdo všeckny spisy Otcův Svatých v Český jazyk přeložil a na tisíce na tištění vynaložil, málo by měl těch, kteří by poděkovali,