[1] |
|
---|
[2] |
založil v Paříži slavnou akademii. Mluví o velikých výhodách tisku, při-
|
---|
[3] |
pomínaje na př., že knihy Platonovy, za něž psané vydal kdysi pan
|
---|
[4] |
Bohuslav Hassištejnský z Lobkovic 1000 dukátů, lze nyní koupiti tištěné
|
---|
[5] |
za 10 zl. Vykládá pak různé domněnky, „odkud by tlačení kněh svůj
|
---|
[6] |
počátek vzalo“. Stěžuje si, že umění knihtiskařské v žádném národu
|
---|
[7] |
není tak málo váženo, jako u Čechů. U jiných národů tisknou se zna-
|
---|
[8] |
menité knihy všech umění v hojném počtu, ale „v našem pak Českém
|
---|
[9] |
jazyku po Biblí Svaté velmi málo kněh rozličných se nachází ;“ vinna
|
---|
[10] |
je tím nedbalost národa našeho; málo kdo něco na knihy vynaloží.
|
---|
[11] |
Kdyby měl mnohý to, co smí za jeden den prohráti, vynaložiti na
|
---|
[12] |
dobrou knihu, bylo by mu to obtížno, ačkoliv by to učinil pro slávu
|
---|
[13] |
boží a pro dobro jazyka svého, „nebo po stu a více letech knihy
|
---|
[14] |
dobré svědectví o víře, pobožnosti a lásce k Bohu, i o milování ná-
|
---|
[15] |
rodu a jazyka svého vydávají o téch, kteří vyzdvižení a rozmnožení
|
---|
[16] |
knéh fedrovali. Ach, jak málo jest těch v národu našem, kteří by
|
---|
[17] |
opravdově o rozmnožení cti a slávy Boží, o pobožnost, o fedrování
|
---|
[18] |
mládeže k umění svobodnému liternímu se starali, ale mnohem víceji
|
---|
[19] |
jest těch, kteří rozmnožení slávy Boží a umění svobodného rozhojnění
|
---|
[20] |
i svaté víry a pobožnosti rozšíření překážejí, čehož zjevní a patrní
|
---|
[21] |
příkladové před očima se nacházejí! Kdo toho neví, jak mnoho far
|
---|
[22] |
a kostelův pustých se nachází, kdež by služebníci církevní mohli se
|
---|
[23] |
chovati? A to vše pro časný zisk se děje: nebo pole, lauky, zahrady
|
---|
[24] |
od předkův pro slávu Boží k farám nadané, smísily se s panskými,
|
---|
[25] |
i sedlskymi, a tak pro zisk časný opauští se věci nebeské.“ Jiní
|
---|
[26] |
časem povolají kněze k službám božím, ale „čím chtějí, jej odbydau,
|
---|
[27] |
a sami Boží věci zžírají . . . “ Páni nechtí, aby dítky poddaných byly
|
---|
[28] |
ve školách vzdělávány; raději je „za psovody a marštalíře dávají,
|
---|
[29] |
říkajíce, že o to nestojí, aby z poddaných svých školáry a učené lidi
|
---|
[30] |
měli. Ó jak mnozí z Čechův za svůj mateřský a přirozený jazyk, jemuž
|
---|
[31] |
jsau se s mlékem naučili, se stydí! Nebo to slýcháváme, kterak ně-
|
---|
[32] |
kteří dosti málo cizích jazykův povědomi sauce, česky mluviti ne-
|
---|
[33] |
chtějí, jakoby svůj jazyk v cizí zemi zapomenuli, a často se přihází,
|
---|
[34] |
že v cizích jazycích blaudíce, i přirozeného neumějí, a to ti obyčejně
|
---|
[35] |
činívají, kterým kortesie zdvořilosti cizích národův, ba nechť dim ra-
|
---|
[36] |
ději pyšné světské a promrzlé marnosti, tance a freje se zalfbily, a
|
---|
[37] |
staré Čechův dobré obyčeje omrzely, že s tím i řeč přirozená jest
|
---|
[38] |
v ošklivosti.“ A proto také jest vydáváno málo dobrých knih jazykem
|
---|
[39] |
českým. Není také těch, kteří by vydávání knih podporovali: „Nebo
|
---|
[40] |
kdyby někdo všeckny spisy Otcův Svatých v Český jazyk přeložil a
|
---|
[41] |
na tisíce na tištění vynaložil, málo by měl těch, kteří by poděkovali,
|
---|