Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
145
Nejvíce horlí však prot? ženám, které si prý
zvláště libují vy pýše a nádheře. Obecně praví, že „toto jest
vira křesťanská, aby ženy k uokrase nepožívaly stříbra, zlata, ani
perel a raucha drahého.“ (66b). Ale ženy toho nedbají nepřipomína-
jíce si slov svatých apoštolů Petra a Pavla, kteří napomínali
ženy křesťanské, aby nechaly zlata, stříbra, perel a roucha drahého.
(167^, 174". Kazatelà neuposlechnou, véelijak se vymlou-
vajíce: ,U', pry, ‚па nás to slust!* Ba, je&tét se zbaurf na knéze, ktery
proti tomu mluví: ,U*, pry, ,nevérnf popi, cof oni tu mluví? Zdali nevíme,
jak máme choditi ?/* (167^). A tot oni váe vymluví: ,U, na nás to sluší !
Aj, co to Skodf panné, vénec ?*, Zet oni kaZdy hfích vymluví*. (401^»— 402»,
pod, 2015). Zvláště kárá u žen dlouhé roucho, které se za nimi
vleče: mluví o „ocasech“ (t. j. o vlečkách), které se po nich plíží (7*),
o „blánách“, které se po nich smykaji (118°), a täZe se Zen: „Skuro-li
ujmete těch ocasův, aby se po vás nesmýkaly sukně, blány, kožichy ?“ -
(408%). „Mají raucho pyšné, hrdé nad míru, ano se za ní povleče,
blány neb saukně“. (201°). Mluví proti účesu na hlavách ženských,
proti „chomautům velikým na hlavách“ (7%, 118% 401) a j.), nazývaje
ženy s takovým účesem „chomautnicemi“ (303%), mluví proti ženám,
„ješto se líčí, ješto tváří natahují“: „bude drchta stará, ana vy-
táhne čelo, vrásky aby nebyly na tváři. Anoť sobě čela trhají, škubau,
ono lilfky délajf...* (189); horli proti rüZencüm, ,páterüm korá-
lovým“, jež ženy rády nosí (7", 285%), „proti perlovym véncüm", prstenüm,
(401), atd. I do kostela chodívají ženy pyšně, v nádherném rouße,
které tam stavína odiv: „... ženy mladé, přípravné, pyšné, hrdé, tam ruce
ztáhají na oltář s frýžemi perlovými, čistými...“ (265%, jdau „do
kostela jako Diany, ... coż se mohau najpyśnóji pripraviti, to s tím
k tělu Božímu do kostela pújdau ,... kteráž by korálového páteře
na ruce v kostele neměla, však by (ji) ďábel nebo křeč zlámal .. !“
(285. Žena jde do kostela, „ano se povleče po ní sukně, rukávy, blány,
a hlava jako chomüt veliká, ano perloví věnci, páteři, prsteny na
rukú.“ (4015).
I dává R.lidu za vzor svatého Václava: „Svatý Václav,
že rád u mše pomáhal, vždy v sprostném rauše šel do kostela. AZ
jeliž z kostela přišel, tepru na se vzal knížecí raucho. A toto při-
praví se jako k tanci do kostela a jako modly...* (384*-b).
Zvláště k hodům božím lid vymýšlí sobě všeliká drahá roucha;
myslí na to, „ono aby k hoduom měli raucho nové, krásné, pyšné,
ono aby sobě věncuov fiolovych nadélali, ono i ono ,..“ (125%).
