Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
FALSA. Ć 354—355: 28. srpna 1329 — 17. září 1433. 241
volentes eum non inmuneritum dimittere, et ad eius instantem peticionem et de con-
sensu fidelium nostrorum accedente consilio et ex certa nostra sciencia fecimus sibi
hane graciam et successoribus suis ex nostra regia innata clemencia, ut cum con-
tingeret dacio vel berna regalis in regno nostro Boemie et de consensu eorum et
aliorum baronum regni nostri Boemie imposita esset propter quascumque neces-
sitates vel qualicumque modo, quod ipse supradictus Petrus et successores eius
non essent aligati nec obligati plus dare nisi trecenta^ sexagena^ gr. Prag. nobis
vel successoribus nostris regibus Boemie de omnibus bonis et patrimoniis eorum,
que habent et habebunt in futurum, hoc adiecto, si tenerent aliquos orphanos vel
aliorum bona, qui essent tunc temporis extra terram Boemie in commissis suis, de
illo debent dare iuxta communem consuetudinem regni. Et hoc fecimus in memoriam
rei huius sibi et tocius generacionis eius ad honorem et utilitatem domui de Rosen-
berch, ut videntes et alii exemplo illo per bona opera et honore in bona fama se
ampliare.’ In cuius rei testimonium presentes litteras fieri et sigillo nostro maiori?
iussimus munimine communiri. Datum Cubitu feria secunda post Bartholomei,
anno Domini millesimo trecentesimo vicesimo nono.
Na ohbu; Per d. regem W.
Na perg. proužcích přivěšena pravá pečeť krále Jana (jako u č. 353). — Na rubu pismem
1ó. stol.: super non solueionem berne. — Písmem 17. stol.: Privilegium Johannis regis domino Petro
de Rosenberg et suecessoribus eius concessum. Dieses privilegium ist erteilt worden in ansehung,
das sieh der herr Peter von Rosenberg in einem zwischen denen Franzosen und Engelanden (wel-
chen der konig Johannes beigestanden) geschehenen treffen wohlgehalten und den Engel. konigs
haubt oder sturmfahn erobert habe.
355. V Litoměřicích, 17. září 13383.
Král Jan potvrzuje Petrovi z Rožmberka a jeho dědicům dvě listiny krále
Otakara z r. 1264.
Krumlov, Schwarzenb. archiv: I. 3 KB 6. 2, or. perg; tamże český překlad z 15. století. —
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Fam. Ros. 3 č. 2, vidimus ze 14. února 1460.
Pangerl, UB. Goldenkron 83 6.41. — Emler, Reg. Boh. III, 792 č. 2038 (reg). — Schmidt,
MVGDB. XXXII, 320 a 329 (regg.).
Listina, podezřelá již tím, že potvrzuje dvě falsa (výše č. 351 a 352), jest zřejmě falsum po
stránce formální; viz Pangerl, UB. Goldenkron 84. Srv. výklad Schmidlúv na uv. m. 329; dále
viz, co praví Mareš, ČČH. I, 373, který však neznal orig. listiny. Též Emler na uv. m. označil
listinu jakožto falsum.
Nos Johannes, dei gracia Boemie et Polonie rex ac Lucemb. comes. Cum decor
et potestas maiestatis nostre regie nostrum precesserit statum, dignum tamen ac
honestum arbitramur fore, eorum votis uberius aclinare, quorum fidem et devocionem
a) tak or. b) tak or., věta není patrně dokončena. c) tak or., srv. pozn. b na str. 238.
81
