Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
258 O závazku pod cit a věrau.
Jj. XXXIX,
Pfisahu kiivau a nepravau kdożby vykonal, aneb svědomí
falešné buď z darův, z auplatkův, z návodu, z nepřátelství,
z hněvu, z závisti etc., aneb zase pro přátelství a pro jakaužkoli
jinau věc vydal; a to by na někoho potom shledáno bylo: tomu
každému jazyk týlém vytažen buď,
Přísahu křivau a nepravau kdoby pro jakau koli věc vykonal nebo
svědomí falešné vydal; takovému každému jazyk týlem vytažen buď,
DE OBLIGATIONE
honoris et fidei.
O závazku pod ctí a pod vérau.
J. XL.
1. Jednakaždá krajina své zvláštní obyčeje а pořádky má,
JichZto šetřiti a je zachovávati všechněm té krajiny obyvatelům
náleží; proto, že právem starým a zvyklým a té krajině oby-
cejnym, to jest, jure consuetudinario, quod consensu morum con-
firmatum est, dávním užíváním k svému utvrzeni přišli,
Obyvatelé jedné krajiny obyčeje a pořádky též krajiny zachová-
vati maji.
II. Poněvadž pak v království Českém předkové naši zá-
vazkův, kteříž se pode ctí a věrau vykonávali, nejvíce jsau sobě
vážili a tak je pevně zdržovali, že, nežby měli nad závazky
cti a víry své se zapomenauti, raději o hrdla přicházeli: a protož,
předkův našich v tom dobrém příkladu následujíce, za právo
se ustanovuje.
Předkové naši, nežby měli nad závazky cti a viry své se zapomenauti,
raději o hrdla přicházeli,
J. XLI.
Kdozbykoli bud od práva, totiž purkmistra, konšelův,
rychtáře aneb osoby přísežné pro některé své předsevzetí ne-
slušné, aneb jakéžkoli jiné slušné příčiny, na závazek cti a víry
vzat byl; aneb že by jeden druhému rukau dáním pod ctí a pod
věrau k něčemu se zavázal: ten každý vedle znění závazku svého
